Vyhladovět a srovnat se zemí: Před 80 lety započala blokáda Leningradu
Leningrad hodlal Hitler vymazat z povrchu zemského. Obyvatele města zamýšlel zlikvidovat a město srovnat se zemí
Obležení Leningradu bylo pro obránce i útočníky téměř nekonečné. Mezi 8. zářím 1941 a 27. lednem 1944 se zde střetlo se sovětskými obránci města, ať již vojenskými či civilními, na 700 000 německých vojáků. Za 871 dnů blokády ztratili Sověti téměř tři a půl milionů mužů, přičemž smrtící byl nejen vojenský nepřítel, ale i krutá ruská zima a neúprosná sovětská NKVD.
Vyhladovět a srovnat se zemí
Hitlerovy plány týkající se Leningradu, někdejšího hlavního města carského Ruska, přesahovaly Stalinovy nejčernější obavy. Leningrad leží u Baltského moře, je odtud blíž do finských Helsinek i do estonského Tallinnu než do Moskvy. Za Velkého teroru (1937 až 1938) se Stalin postaral, aby se cílem jedné z nejdrastičtějších operací vedených proti národnostním menšinám stali Finové, jelikož byl přesvědčen o tom, že Finsko jednou vznese na toto město nárok.
V listopadu 1939 si Stalin navíc Finy znepřátelil, když napadl jejich zemi, která se podle paktu Molotov-Ribbentrop nacházela v jeho sféře vlivu. V této „zimní válce“ způsobili Finové Rudé armádě značné ztráty a poškodili její pověst. Nakonec se však museli v březnu 1940 zříct desetiny svého území, což Stalinovi poskytlo nárazníkovou zónu kolem Leningradu. Hitler měl tedy v červnu 1941 jistého spojence, neboť Finové přirozeně toužili dobýt toto území zpět a pomstít se Sovětům ve válce, kterou označovali za „pokračovací“. Jenže Hitler neměl v úmyslu dobytý Leningrad předat do jejich správy. Chtěl ho vymazat z povrchu zemského. Obyvatele Leningradu zamýšlel zlikvidovat, město srovnat se zemí a teprve pak oblast předat Finům.
Leningradská blokáda
V září 1941 odřízli Finové Leningrad ze severu a armádní skupina Sever začala město obléhat a ostřelovat od jihu. Ačkoli němečtí velitelé neznali úplný rozsah Hitlerových záměrů s dobytými sovětskými městy, shodovali se v názoru, že Leningrad je třeba vyhladovět.
Proviantní generál wehrmachtu Eduard Wagner líčil v dopise své ženě, že obyvatelé tohoto velkoměsta, celkem 3,5 milionu lidí, musejí být ponecháni svému osudu. Bylo jich prostě příliš mnoho na armádní „příděly“ a „sentimentalita by nebyla namístě“.
Okolí obleženého města bylo zaminováno, aby se zabránilo útěkům. Leningrad nemínil kapitulovat, ale kdyby to byl přece jen učinil, nebyla by jeho kapitulace přijata. Německým cílem bylo vyhladovět zdejší obyvatelstvo k smrti.
Hlad i neúprosná NKVD
Hned na počátku blokády, 8. září 1941, zničily německé granáty městská skladiště potravin a zásobníky nafty. V říjnu 1941 zemřelo následkem vyhladovění či na nemoci s ním spojené asi 2 500 osob. V listopadu tento počet stoupl na 5 500, v prosinci na 50 000 a do závěru blokády v roce 1944 přišlo o život následkem vyhladovění kolem milionu lidí.
TIP: Velkoměsto v obležení: Jak vypadala blokáda Leningradu
Během blokády ale nezahálela ani sovětská moc. Příslušníci NKVD zde dál zatýkali, vyšetřovali a věznili. Přes Ladožské jezero byli tedy tou dobou přepravováni také vězni a mezi dvěma a půl miliony osob, které NKVD za války deportoval do gulagu, se vyskytovali rovněž obyvatelé Leningradu.
