Vyhladovělá Evropa: Řecký a holandský hladomor za druhé světové války
Za druhé světové války svíral starý kontinent všudypřítomný hlad. Už v roce 1939 nebyly k dostání ovoce, káva, mléko, smetana, vajíčka a maso. Lidé tak museli použít veškerý um, aby dokázali výpadek potravin nahradit – nebo alespoň ošidit žaludek
Káva se vyráběla z žaludů, bukvic, cikorky a kořenů pampelišek, sušená vajíčka tvořil převážně popel, máslo nahradila ztužovadla a margarín. Vepřové či hovězí maso se na talíře nedostalo vůbec, občas bylo králičí. Domácí zvířata v protektorátu Čechy a Morava totiž konfiskovaly okupační orgány, ovšem na chov králíků se omezení nevztahovala.
Hlad nastal po přerušení obchodu také v neutrálních státech. Ve Španělsku fungoval přídělový systém i na olivový olej a těstoviny, ve Švýcarsku se průměrný kalorický příjem snížil za války o třetinu.
Zhroucení přídělů
Jako první začalo v boji s hladem prohrávat Řecko. V zimě 1941/42, půl roku po napadení vojsky Osy, došly v zemi potraviny. Po příchodu války se zhroutil přídělový systém, zemědělci si všechny plodiny schovávali a ekonomika kolabovala. Mnoho pozdějších autorů obviňovalo německou armádu, že hladomor rozpoutala zabíráním skladů potravin, ale pravda byla spíš opačná: Němci zkoušeli zabavováním jídla obnovit přídělový systém, ovšem neúspěšně, protože místní obyvatelé a partyzáni sklady rabovali či zapalovali.
Ať už byly příčiny jakékoliv, zavládl chaos. Ve městech u pobřeží vzrostla úmrtnost trojnásobně, na ostrovech byla devítinásobná. Z celkových 410 tisíc řeckých obětí války zabil 250 tisíc lidí hlad.
Zpustošené Holandsko
Situace v Řecku byla tak zoufalá, že se Britové a Němci dohodli na ukončení blokády a od podzimu 1942 proudila na jih mezinárodní potravinová pomoc. Tragédii v jiných státech však nikdo neřešil. Nizozemí, ačkoliv byli jeho obyvatelé považováni za árijce, čelilo systematickému vykrádání. V roce 1944 tam propukl hladomor a vyžádal si 100–150 tisíc obětí. Amsterodam při osvobození byl popisován jako „rozlehlý koncentrační tábor“, kde existovaly „hrůzy srovnatelné s těmi v Belsenu či Buchenwaldu“.
TIP: Hladomor z druhé světové války mají Nizozemci stále ještě v genech
Německo uchránila před hladomorem pouze rekordní sklizeň v roce 1943. Na začátku války dostával průměrný Němec 2 570 kalorií na den, zatímco na jejím konci jen 1 412. Nicméně v okupovaném Nizozemí byl denní příděl v roce 1944 pod hranicí 400 kalorií – i v Osvětimi se přitom držel téměř na dvojnásobku! V protektorátu Čechy a Morava šlo v té době o 1 100 kalorií.
