Vojenské pokusy na lidech: Hledá se ovladač lidské mysli

Jason Bourne vládne fenomenální pamětí, ocelovými nervy i bleskurychlou reakcí. Vzdoruje bolesti i vyčerpání. Je totiž produktem tajného vládního programu Treadstone. Pouze filmová fikce? Nikoliv – podobné programy skutečně existovaly - v USA, Německu, Číně, Japonsku a v Severní Koreji.

Historie pokusů v USA

Aby se prokázal účinek penicilinu při léčbě syfilidy a kapavky, nakazili v roce 1946 američtí lékaři těmito pohlavně přenosnými chorobami guatemalské vojáky bez jejich vědomí. Někteří byli následně léčeni antibiotiky, jiní nikoliv. Neléčení muži si nesli následky experimentu po zbytek života.

Předchozí část: Vojenské pokusy na lidech: Historie supertajného amerického projektu

V roce 1953 byli ve věznici Sing Sing někteří vězni úmyslně nakaženi syfilidou. Některým byla předtím podána experimentální očkovací látka. V newyorské škole Willowbrook byly v roce 1956 mentálně postižené děti záměrně nakaženy žloutenkou. V newyorské nemocnici Jewish Chronic Disease Hospital v roce 1963 vpíchli lékaři v rámci experimentu starým lidem bez jejich vědomí do těla rakovinné buňky. V roce 1973 byl po čtyřiceti letech v alabamském Tuskegee zastaven experiment, během něhož byly stovky Afroameričanů bez léčení nakaženy syfilidou.

Německo 

V koncentračním táboře Ravensbrück se odehrávaly pokusy s transplantací kostí a regenerací kostí, šlach a svalů při hledání nových způsobů léčby raněných. Mnohé zákroky a operace probíhaly při plném vědomí bez jakéhokoliv tišení bolesti, protože se lékaři obávali, aby narkóza neovlivnila výsledky pokusů. 

Němečtí piloti často umírali na podchlazení, když byly jejich letouny sestřeleny a vojáci se ocitli v ledové mořské vodě. Vězni v Dachau se proto podrobovali pokusům v nádržích s ledovou vodou – většina z nich nepřežila ani dvě hodiny. Po krachu zimní ofenzivy na východní frontě testovali němečtí lékaři mimo jiné na ruských zajatcích účinky mrazu na souši. Němce zajímalo, jestli nejsou Rusové díky dědičným vlohám k podchlazení více odolní. 

Severní Korea

Severokorejský „tábor 22“ funguje od roku 1959 na severu země jako internační tábor pro politické vězně, v němž komunistický režim drží své odpůrce i s jejich rodinami (odsouzení v politickém procesu jsou trestáni i s příbuznými ve třech generacích). Příslušné severokorejské úřady však existenci tábora popírají. Svět se tak o něm dozvídá jen výjimečně, když se některému z vězňů či strážců podaří uprchnout do zahraničí. 

Bývalí vězni popisují, že se v „táboře 22“ provádějí pokusy na lidech. Například při experimentech se smrtícím plynem byly prý celé rodiny zavřeny do utěsněné komory se skleněnými okny a plyn byl vpuštěn dovnitř. Tamní vědci pak sledovali jeho účinky a chování umírajících. Studenti medicíny přijíždějí údajně do „tábora 22“, aby si na vězních vyzkoušeli některé operace. 

Sovětský svaz 

Takzvanou laboratoř Komora založily tajné služby v Sovětském svazu záhy po bolševické revoluci v roce 1917. Jejím hlavním úkolem byl vývoj jedů a biologických zbraní hromadného ničení. Ve stalinském Rusku měl nejvyšší dohled nad laboratoří neblaze proslulý ředitel Lidového komisariátu vnitra (NKVD) Lavrentij Berija. V té době se jedy testovaly na vězních ze sibiřských internačních táborů známých jako gulagy. Tajné služby vyvíjely toxiny, které by vybraného člověka spolehlivě a nenápadně zabily, a přitom by se nedaly zjistit běžnými prostředky. Toxin C-2 vyvinutý v této laboratoři údajně splňoval všechny požadavky sovětských tajných služeb. 

Japonsko

Za druhé světové války prováděli Japonci pokusy na válečných zajatcích. Jen smutně proslulé „jednotce 731“, které velel Shiro Ishii, je přičítáno tři tisíce mrtvých. Celkem byl ale počet obětí mnohonásobně vyšší – pesimistické odhady hovoří dokonce o 580 tisících. Nikdo z lékařů jednotky 731 nebyl po válce souzen – udává se, že vyměnili shovívavost spojeneckých vojsk za výsledky svých experimentů. 

K intenzivně zkoumaným tématům patřily amputace omrzlých končetin. Zajatci stáli venku na mrazu a Japonci jim polévali ruku nebo nohu vodou. Následně pak končetinu amputovali bez umrtvení. Na čínských zajatcích zase testovali účinky nákazy morem, cholerou, antraxem a dalšími infekčními onemocněními.