Vertikální louka na výrobní hale slouží jako přírodní klimatizace
Sklady a výrobní haly v okolí velkých měst většinou připomínají nevzhledné betonové krabice, přičemž v létě vyzařují nemálo tepla. Stěny unikátní „zelené“ haly ve Slavkově u Brna však pokrývají rostliny, takže stavba své blízké okolí naopak ochlazuje
Uvnitř slavkovské tovární budovy se vyrábějí a svářejí komponenty do kanceláří, při čemž samozřejmě vzniká množství zbytkového tepla. Díky zelené fasádě ho ovšem do okolí uniká daleko méně, než by se dalo u podobných staveb čekat. Libor Musil coby zakladatel stavební firmy, jež za projektem stojí, popisuje: „Chlazení jsme šestkrát poddimenzovali oproti původně vypočtené hodnotě, protože veškerou práci odvede vegetace na stěnách. Pouze v létě běží technické chlazení na pár hodin denně.“
Světová premiéra
„Vertikální louka“ vyrostla na jižní Moravě před třemi lety, jako první zelená výrobní hala na světě. Firma Libora Musila do té doby vybudovala zhruba tisícovku klasických hal, ale teprve když si majitel postavil vlastní dům s kořenovou čističkou a začal u něj zadržovat dešťovou vodu, uvědomil si, že se vysušená krajina kolem mění. „Najednou bylo v místě líp než před tím. Původní step začala obrůstat, stěhovali se tam ptáci. Při stavbě haly jsme si pak řekli, že zkusíme totéž zopakovat ve velkém,“ líčí cestu k revolučnímu nápadu.
U Slavkova nejprve „ozelenili“ kancelář – a rovnou vyhráli v soutěži Zasedačka roku. Poté následoval náročnější úkol: Průmyslová hala LIKO-Vo zahrnuje 400 metrů čtverečních zelených fasád, 950 metrů čtverečních zelených střech, téměř 30 tisíc rostlin a kořenovou čističku zabudovanou ve fasádě. „Ani v největším náporu slunce za jasného dne nepřekročí teplota pětatřicet stupňů, zatímco běžná fasáda se ohřívá až na sedmdesát. Ještě větší rozdíl je pak u střech,“ dodává Musil.
Na záběrech z termokamery je odlišnost patrná na první pohled. Klasická střecha se může v létě rozpálit i na osmdesát stupňů, zatímco ta zelená si udržuje více než dvakrát nižší teplotu. Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně navíc firma ladí skladbu zvolených rostlin, nejvhodnější substrát či způsob zavlažování. „Vyvinuli jsme systém, který reguluje závlahu automaticky, na základě měření teploty povrchu rostlin a vlhkosti substrátu,“ vysvětluje Petr Maděra ze zmíněné vysoké školy.
Inspirace pro ostatní
Ve světě už stavby zmíněného druhu existují a většinou jde o kancelářské či bytové domy. Rekordní zelenou střechu o rozloze 1 800 metrů čtverečních má spalovna odpadu ve Velké Británii. Účinek zelené tovární haly na okolní ekosystém je přitom obdobný, ne-li větší.
TIP: Zelený super mrakodrap jako čistička vzduchu pro New York
Libor Musil by prý už běžnou halu nepostavil: „Teď doporučuju také ostatním majitelům výrobních prostor zavést něco podobného. Lidé uvnitř dýchají úplně jiný vzduch, a navíc pomůžete i vnějšímu prostředí.“ Kromě fasád nyní jeho společnost buduje zelená parkoviště, kde řidiči v létě nenajdou svůj vůz rozžhavený jako na asfaltu, a snaží se ukazovat, že byznys a ekologie nemusejí jít proti sobě.
