Věrná a zdatná: Irma Sztárayová stála císařovně Sissi po boku až do konce
Císařovna Sissi si postupem času vybírala výhradně maďarské dvorní dámy. Proč? Prý aby si rozšířila vědomosti o Uhrách. Pravdou ale spíš je, že si chtěla se svými důvěrnicemi povídat v jazyce, který ve Vídni kromě císaře málokdo ovládal!
Své dvorní dámy brala císařovna spíše jako přítelkyně a spojenkyně a velmi těžce nesla, když se měly vdát. Z dochované korespondence je patrné, že jim sňatky rozmlouvala. Nerada si zvykala na někoho jiného. Egoisticky se domnívala, že pokud už někoho poctila svou přízní, je povinen jí zachovat věrnost.
Aby jí stačily
Když dostala Irma Sztárayová coby třicetiletá v roce 1894 od císařovny pozvání do lázeňského městečka Bad Ischl, byla překvapena i polichocena. Sissi hledala novou dvorní dámu – zatím jen na zkoušku. Všechny předchozí uherské šlechtičny přestaly stačit jejím nárokům, nebo se vdaly. Tak to bylo i v případě hraběnky Janky Mikes, která v roce 1894 doporučila císařovně právě Irmu Sztáray.
Vyhovět Alžbětiným nárokům nebylo snadné. Od smrti syna Rudolfa ji už nic netěšilo, dokonce ani její milovaný palác Achilleion na ostrově Korfu. Nová dvorní dáma musela být fyzicky zdatná, aby udržela s hyperaktivní císařovnou krok. Nepotřebovala drahé toalety, ale pořádné boty a sportovní oblečení do větru a deště. A protože císařovna téměř nejedla, od dvorní dámy se očekávalo, že ani ona jídlu „příliš nedá“.
Irma Sztárayová se narodila jako páté dítě do uherské šlechtické rodiny Sztáray v zemplínském městečku Stará (dnešní Slovensko). Dostalo se jí všeobecného vzdělání a tehdy vyžadovaných dovedností a kromě maďarštiny hovořila i německy a francouzsky. V listopadu 1895 ji Sissi jmenovala svou oficiální dvorní dámou. Jedním z důvodů bylo i to, že Irma byla téměř o třicet let mladší než císařovna, takže stačila jejímu svižnému tempu. Byla to velice empatická dáma a císařovna si ji velice oblíbila.
Osudný den v Ženevě
Irma doprovázela Sissi i na její poslední cestě v září 1898 k Ženevskému jezeru. Právě jí vděčíme za nevšední a určitě nejautentičtější svědectví tragické události, jež se odehrála na břehu Ženevského jezera 10. září 1898. Císařovna vydechla v Irmině náručí hodinu po atentátu.
TIP: Poslední cesta hraběnky z Hohenemsu: Cesta do Ženevy se stala Sissi osudnou
V den Sissina pohřbu 17. září 1898 založil císař na její památku Alžbětin řád a jako první jím vyznamenal hraběnku Sztárayovou. Ta se po atentátu stáhla z veřejného života a vrátila se na rodinné panství. V roce 1909 pak napsala knihu Poslední léta císařovny Alžběty. Líčí v ní období, které prožila po boku císařovny a kniha Sissi pochopitelně velmi idealizuje. Hraběnka Irma Sztárayová se nikdy neprovdala a zemřela v roce 1940 ve věku 76 let na svém panství v Uhrách…
