Veněra 7 míří k Venuši

17. srpna 1970 Sověti do vesmíru vypustili sondu Veněra 7. Sonda se konstrukčně se podobala své předchůdkyni Veněra 4. Byla to první sonda, která přistála na povrchu Venuše a úspěšně z jejího povrchu odvysílala data. Předchozí sondy byly zničeny v atmosféře planety.

TIP: Která sonda poprvé dorazila k jiné planetě?

Sonda se skládala ze dvou částí – orbitálního modulu a sestupové části, která byla vybavena padákem pro brzdění průletu atmosférou a pro ochranu před vznikajícím žárem v atmosféře byla vybavena titanovým tepelným štítem.

První úspěšný sestup na cizí planetu

K Venuši sonda dorazila v prosinci a dne 15. prosince vstoupil sestupový modul do nehostinné atmosféry, o které se v minulosti myslelo, že bude vypadat jako Země. Je zajímavostí, že ještě během letu sondy panovaly představy, které předpokládaly výskyt tekuté vody na povrchu planety i přesto, že byly známy výsledky z předchozích misí (Veněra 5 a 6), které ukázaly vysoké teploty atmosféry a vysoké hodnoty tlaku.

Po vletu do atmosféry a následném brzdění kapsle vlivem atmosférického tření a zahřátí tepelného štítu sonda snížila svoji rychlost na 300 m/s, kdy mohl být vystřelen padák, který zbrzdil rychlost sondy na minimum. Po otevření padáku a pomalém sestupu k povrchu Venuše se rozvinula i anténa a sonda začala předávat naměřená data o podmínkách v atmosféře.

Posledních několik metrů sonda prožila volný pád. Kvůli agresivní atmosféře planety a vysoké teplotě došlo k rozrušení a odtržení padáku a sonda tak „prostě spadla dolů“ na povrch rychlostí 17 m/s. To mělo za následek nejspíše poruchu na vysílači sondy a následnou ztrátu signálu ze sondy v Ruské kontrolní stanici pro hluboký vesmír. Vědci prohlíželi vysílací frekvenci, ale vyjma vesmírného šumu v pozadí nebyl zaznamenán žádný přímý signál od sondy. Zklamání ale po týdnu vystřídalo obrovské nadšení mezi inženýry pana Lavočkina, když experti z Moskevského institutu pro radioelektroniku ohlásili, že se jim podařilo na pozadí kosmického šumu objevit velmi slabý signál ze sondy Veněra 7 z povrchu Venuše.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši

Sonda vysílala celkem 53 minut, z čehož přibližně 20 minut z povrchu, než ji nehostinné podmínky (deště kyseliny sírové) a vysoký tlak zničily.

Úspěšné přistání sondy přineslo Sovětskému svazu další prvenství, jelikož sonda Veněra 7 se stala první sondou vytvořenou člověkem, která přistála na jiné planetě než na Zemi a úspěšně z jejího povrchu odvysílala vědecká data.