Velká a důležitá práce drobných lodí: Zázračná zachránkyně a nejmenší bojovnice (4)
Koncem května 1940 stály Francie a Belgie před zhroucením a jádro Britského expedičního sboru se ocitlo zablokované v severofrancouzském přístavu Dunkerk. Když se ukázalo, že na jeho rychlou evakuaci Královské námořnictvo nedisponuje dostatečnými kapacitami, musely válečné úsilí podpořit stovky soukromých plavidel
Nákladní plachetnice Ena vyplula na moře již v roce 1906. Zboží z Británie na kontinent převážela už za první světové války, kdy těžila ze svého nízkého ponoru i z toho, že německé ponorky na dřevěné plachetnice odmítaly plýtvat torpédy.
Během operace Dynamo se Ena stala součástí flotily plující k Dunkerku, jenže již po cestě přes průliv se dostala do vážných potíží. Kvůli neustálým leteckým útokům i potížím s manévrováním nakonec posádka loď opustila a vrátila se do Británie na přispěchavší minolovce. O něco později opuštěné plavidlo objevila na jedné dunkerské pláži skupina asi 30 britských vojáků.
Nemohli uvěřit svému štěstí, a ačkoliv nikdo z nich neměl s plachtěním mnoho zkušeností, spustili zašlou loď na vodu. Následovala podivuhodná plavba přes La Manche, při které na loď několikrát zaútočila německá letadla. Plavidlu se ale podařilo přežít, a dokonce doplout až k britským břehům, kde jej našel a odtáhl pomocný remorkér. Po válce se Ena vrátila zpět do služby a po jejím konci se účastnila jako uznávaná veteránka plachetnicových závodů. V současnosti je v soukromých rukou v nepříliš dobrém stavu.
Malá, ale šikovná
Příběh lodi Tamzine se podobal většině podobných plavidel – zkonfiskovalo ji námořnictvo bez vědomí jejího majitele Ralpha Bennetta, kterého se nepodařilo zastihnout. Následně ji čekalo odvlečení do Dunkerku, kde sloužila k přemísťování vojáků z pláží na větší transportní plavidla. To, co loď proslavilo, byla jednoznačně její velikost. Tamzine totiž měří pouze 4,5 metru na délku, což z ní dělá nejmenší známou loď, která se zúčastnila operace Dynamo.
TIP: Potopeni ve službách Jeho Veličenstva: Ztráty Royal Navy za 2. světové války
Zda jí patří tento primát, ale nelze s jistotou říci, protože většinu takto malých plavidel ponechalo námořnictvo po opuštění přístavu jejich osudu. Ačkoliv byla loď v závěru operace údajně neskutečně špinavá a zcela nasáklá krví, dopravilo ji námořnictvo zpět do Británie, kde se o ni záhy přihlásil její majitel. Tamzine se následně dostalo nejlepší možné péče a potomci Ralpha Bennetta ji věnovali Imperiálnímu válečnému muzeu, kde si ji návštěvníci mohou prohlédnout dodnes.
Předchozí části:
- Velká a důležitá práce drobných lodí: Malá plavidla u Dunkerku (1)
- Velká a důležitá práce drobných lodí: Malá plavidla u Dunkerku (2)
- Velká a důležitá práce drobných lodí: Hrdinka od Dunkerku (3)
- Velká a důležitá práce drobných lodí: Zázračná zachránkyně a nejmenší bojovnice (4)
- Velká a důležitá práce drobných lodí: Bojovnice s ohněm a zkáza skotského obra (5)
- Velká a důležitá práce drobných lodí: S mořským vlkem za kormidlem (6) (vychází 18. května)