Vědci potvrdili existenci doposud nejméně zářící galaxie v mladém vesmíru
Galaxie JD1, zvětšená gravitační čočkou, přináší zprávu o samotném úsvitu galaxií krátce po Velkém třesku
Když vesmír vychladl po Velkém třesku, byl nejprve nějakou dobu temný a neprůhledný. Pak se zrodily první hvězdy a galaxie, které zaplavily vesmír ultrafialovým zářením. Toto záření ionizovalo do té doby neutrální vodík v kosmickém plynu a vesmír se stal průhledným. Astronomové se dnes snaží prozkoumat první galaxie a hvězdy z této takzvané éry reionizace.
Velkou pomoc v tomto úsilí pro odborníky představuje nový Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který je natolik výkonný, že může zkoumat první galaxie z úsvitu vesmíru. Právě díky tomuto vesmírnému dalekohledu mezinárodní tým odborníků nedávno potvrdil existenci nejslaběji zářící galaxie, na kterou jsme doposud v mladém vesmíru narazili.
Galaxie éry reionizace
Jde o galaxii JD1, která je také jednou z nejvzdálenějších známých galaxií. Podle astronomů jde o typického zástupce galaxií, jejichž ultrafialové záření v éře reionizace „propalovalo“ hustou vodíkovou mlhu neprůhledného vesmíru. Badatelé výsledky svého výzkumu zveřejnili ve vědeckém časopisu Nature.
Galaxie JD1 se nachází tak daleko a září natolik slabě, že by za normálních okolností na její pozorování nestačil ani Webbův dalekohled. Naštěstí jde o jeden z případů, kdy astronomové využívají gravitační čočku. Galaxie se nachází za mnohem bližší kupou galaxií Abell 2744, jejíž gravitace několikanásobně zvětšuje obraz galaxie JD1.
TIP: Výjimečná trpasličí galaxie ukazuje, jak to vypadalo v raném vesmíru
„Před spuštěním Webbova dalekohledu jsme si o studiu takových galaxií mohli nechat jen zdát,“ poznamenává člen týmu Tommaso Treu z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Kombinace Webbova dalekohledu a gravitačního čočkování je revoluční. Díky novým objevům přepíšeme knihy o vzniku a evoluci galaxií po Velkém třesku.“
