Ve věži lebek v aztéckém Tenochtitlánu byla mezi obětovanými třetina žen
Aztécké věže lebek by mohly představovat doklady velmi krvavých rekonstrukcí osudové mýtické bitvy mezi bohem Slunce Huitzilopochtlim a jeho sestrou, bohyní Měsíce Coyolxauhqui
Už nějakou dobu víme, že středoameričtí Aztékové budovali věže z lidských lebek. Podobné struktury vznikaly i v jiných kulturách předkolumbovského Mexika, u Aztéků ovšem tato praxe dosahovala skutečně masových rozměrů. Stavby, kterým padly za oběť stovky a tisíce obětí, zahrnovaly vedle mužských lebek také ty ženské a dětské. Rozsah zastoupení žen a dětí odhalil teprve nedávno mexický archeolog Raúl Barrera Rodríguez.
Ženské obětiny
Podle Barrery Rodrígueze odborníci doposud prozkoumali 655 lebek z věže lebek v Tenochtitlánu a zjistili, že 38 % z těchto lebek bylo uťato z krku ženám (2 % lebek patřilo dětem). O rituálech Aztéků dnes nemáme příliš romantické představy, ale takto vysoké procento obětovaných žen se vymyká původním odhadům. Popravdě jde o dost děsivé číslo.
Podle toho, co o Aztécích víme, se většina jejich obětin rekrutovala z řad nepřátel (a nepřátelských otroků). Je vysoké zastoupení ženských ostatků dokladem, že se aztéckých bojů účastnily ve velkém i ženy? „Historické prameny se o ženách bojovnicích zmiňují jen vzácně. Máme ale různá svědectví španělských conquistadorů, podle nichž se například v poslední fázi dobývání Tenochtitlánu mnohé ženy chopily zbraní a bránily město po boku mužů,“ vysvětluje Barrera Rodríguez.
Krvavá rekonstrukce bitvy bohů
Barrera Rodríguez se domnívá, že stavba věže lebek v Tenochtitlánu a s ní spojené oběti nebo spíše masakry, měly hluboký rituální význam. Aztékové se podle něj snažili rekonstruovat mýtickou bitvu mezi bohem Slunce, války a lidských obětí Huitzilopochtlim a jeho sestrou, bohyní Měsíce Coyolxauhqui. Trochu to tak mohlo připomínat dnešní rekonstrukce bitvev milovníky historie, jen v mnohem krvavější podobě.
Huitzilopochtli, Coyolxauhqui, a také řada dalších božstev byli dětmi pramáti Coatlicue, známé též jako Cihuacoatl (Paní hadů) – monstra oděného do sukně ze živých hadů a s náhrdelníkem z lidských lebek, vyříznutých srdcí a uťatých rukou. Podle aztéckých pověstí byla Coyolxauhqui nejstarší dcerou Coatlicue a těžce nesla, když její matka zázračně otěhotněla a čekala Huitzilopochtliho.
TIP: Hrůzná přehlídka smrti: Jak vypadaly kruté rituály starých Aztéků?
Coyolxauhqui sebrala armádu a zaútočila na svou matku, aby ji zabila i s nenarozeným dítětem. Huitzilopochtli se ale těsně před bitvou u Hadí hory Coatepec zázračně narodil, dospělý a v plné zbroji. Sestru zabil, usekl jí hlavu a její tělo shodil ze svahu Hadí hory, kde bylo roztrháno na kusy. Vše nasvědčuje tomu, že Aztékové tuto zásadní bitvu své mytologie přehrávali znovu a znovu, i se všemi morbidními detaily. Dětské lebky mohou patřit obětem, které mohly znázorňovat boha Huitzilopochtli před jeho zázračným zrozením.
