Van Goghova vášeň: Římské a románské památky v Arles
Historické Arles se pojí zejména s malířem Vincentem van Goghem, který ve městě žil a vytvořil tam i své slavné Slunečnice. Francouzské sídlo je však zejména dobrým příkladem přizpůsobení starověkého města středověké evropské civilizaci
Město Arles vyrostlo v divoké močálovité krajině delty Rhôny zhruba 800 let př. n. l., kdy v místě pobýval kmen Ligurů. Později se proměnilo ve fénický obchodní přístav, načež ho v roce 123 př. n. l. obsadili Římané a vytvořili z něj důležité sídlo s kanálem vedoucím přímo do Středozemního moře.
Dny světské i posmrtné
V Arles se dodnes nachází několik působivých římských monumentů. Nejstarší z nich – aréna, divadlo a kryté chodby (cryptoporticus) – se datují až do 1. století př. n. l. Ve 4. století po přelomu letopočtu, za vlády císaře Konstantina, zažilo město druhý zlatý věk. K památkám připomínajícím dobu prosperity patří římské lázně, jež tehdy představovaly jedno z nejpoužívanějších veřejných zařízení: Nesloužily pouze k hygieně a fyzickému cvičení, ale zejména k uzavírání smluv a k obchodním jednáním.
Mezi další dávné poklady města se řadí rozsáhlá římská nekropole Alyscamps. Leží kousek za historickým centrem a dodnes si zachovala tajemnou a pietní atmosféru, jež působí zejména v topolové aleji lemované sarkofágy. Inspirovat se tam kromě Vincenta van Gogha chodil i malíř Paul Gauguin či spisovatelé Lawrence Durrell a Rainer Maria Rilke.
Chléb a hry
Římské divadlo v Arles vzniklo za císaře Augusta na přelomu letopočtu. Pojalo až osm tisíc diváků, mělo 33 stupňů, a bylo tedy stejně velké jako jeho proslulý protějšek v Orange. V raném středověku ovšem posloužilo coby „lom“ a z jeho materiálu vznikla městská zeď. Ze zadní stěny jeviště se tak bohužel zachovaly jen relikty několika sloupů, v sezoně však areál opět ožívá.
TIP: Osmička nováčků: Nové památky na seznamu kulturního dědictví UNESCO
Nejnavštěvovanějším turistickým cílem ve městě je zřejmě gladiátorská aréna, kam se vešlo až 20 tisíc diváků. Amfiteátr s vyvýšenými středověkými věžemi dnes patří k nejzachovalejším v Evropě a nabízí krásný výhled na celé Arles. Vyrostl mezi léty 80 př. n. l. a 90 n. l. a nese všechny architektonické rysy, jež vycházely z podoby právě dokončeného Kolosea v Římě. Střední kolbiště obklopují terasy a dvouúrovňové arkády, k nimž vede mnoho přístupových chodeb. Kruhové galerie se pak střídají s vertikálními pasážemi, horní zastřešující část už ovšem neexistuje.
