V římské pevnosti na jihu Gruzie byla objevena unikátní zlatá obětina božstvu války
Archeologové objevili v Gruzii zlatý plíšek obětovaný Jupiteru Dolichenovi, populárnímu bohu války a vítězství z časů Římské říše.
Gonio, ve starověku známé jako Asparos, je velká římská pevnost nebo spíše opevněné město, které Římané vybudovali na samotném jihu Gruzie v Adžárii, asi čtyři kilometry od hranic dnešního Turecka. Ve 2. století našeho letopočtu tvořilo posádku pevnosti až 1 500 římských legionářů a šlo o jedno z významných center Římské říše v oblasti Kolchidy.
Archeologové polsko-gruzínského týmu zde během vykopávek narazili na pozoruhodný artefakt – starověkou zlatou obětinu božstvu války. Jde o tenký zlatý plíšek, na němž je řecky napsáno věnování božstvu, kterým byl Jupiter Dolichenus – bůh obzvláště oblíbený mezi římskými legionáři. Jde o velmi zajímavou postavu tehdejšího náboženství – původně cizího božstva, kolem kterého vznikl v římských dobách pozoruhodný kult.
Kult Jupitera Dolichena
Jupiter Dolichenus byl božstvem války a vítězství. Jeho jméno kombinuje „tradičního“ boha nebes, bouří a blesků (Jupiter) a „vypůjčeného“ boha bouří (Baal-Hadad/Dolichen) pocházejícího ze starověkého města Doliche, dnešního Dülüku na jihu Turecka u hranic se Sýrií.
Podle archeoložky Natalie Lockleyové z Varšavské univerzity se kult Jupitera Dolichena šířil v Římské říši jako jedno z významných mystérií a největší popularity dosahoval mezi 1. a 3. stoletím našeho letopočtu. Lidé tehdy věřili, že obětování darů tomuto božstvu jim zajistí štěstí v bitvě a přinese vítězství. Archeologové se domnívají, že by se v Goniu mohla nacházet i zatím neobjevená svatyně Jupitera Dolichena.
Kromě zlatého plíšku archeologové objevili i pec k vypalování amfor, což potvrzuje, že kolchidské amfory, běžně používané v oblasti Černého moře, byly vyráběny přímo zde. Dalším z nálezů je lis na víno a zbytky mozaiky, která se zřejmě původně nacházela v budově velitele římské posádky.
