V římské pevnosti na jihu Gruzie byla objevena unikátní zlatá obětina božstvu války

Gonio, ve starověku známé jako Asparos, je velká římská pevnost nebo spíše opevněné město, které Římané vybudovali na samotném jihu Gruzie v Adžárii, asi čtyři kilometry od hranic dnešního Turecka. Ve 2. století našeho letopočtu tvořilo posádku pevnosti až 1 500 římských legionářů a šlo o jedno z významných center Římské říše v oblasti Kolchidy.

Archeologové polsko-gruzínského týmu zde během vykopávek narazili na pozoruhodný artefakt – starověkou zlatou obětinu božstvu války. Jde o tenký zlatý plíšek, na němž je řecky napsáno věnování božstvu, kterým byl Jupiter Dolichenus – bůh obzvláště oblíbený mezi římskými legionáři. Jde o velmi zajímavou postavu tehdejšího náboženství – původně cizího božstva, kolem kterého vznikl v římských dobách pozoruhodný kult.

Kult Jupitera Dolichena

Jupiter Dolichenus byl božstvem války a vítězství. Jeho jméno kombinuje „tradičního“ boha nebes, bouří a blesků (Jupiter) a „vypůjčeného“ boha bouří (Baal-Hadad/Dolichen) pocházejícího ze starověkého města Doliche, dnešního Dülüku na jihu Turecka u hranic se Sýrií. 

Podle archeoložky Natalie Lockleyové z Varšavské univerzity se kult Jupitera Dolichena šířil v Římské říši jako jedno z významných mystérií a největší popularity dosahoval mezi 1. a 3. stoletím našeho letopočtu. Lidé tehdy věřili, že obětování darů tomuto božstvu jim zajistí štěstí v bitvě a přinese vítězství. Archeologové se domnívají, že by se v Goniu mohla nacházet i zatím neobjevená svatyně Jupitera Dolichena.

Kromě zlatého plíšku archeologové objevili i pec k vypalování amfor, což potvrzuje, že kolchidské amfory, běžně používané v oblasti Černého moře, byly vyráběny přímo zde. Dalším z nálezů je lis na víno a zbytky mozaiky, která se zřejmě původně nacházela v budově velitele římské posádky.