V krvavém stínu: Proč je Měsíc při zatmění často červený?
Při úplném zatmění Měsíce nebo při pokrytí alespoň velké části jeho kotouče zemským stínem se barva našeho souputníka mění. Co je příčinou této změny?
K zatmění Měsíce dochází, pokud se náš průvodce na své oběžné dráze dostane do prostoru, kam vrhá svůj stín Země. Pozorovatelé si ovšem již dávno všimli, že ani tehdy z oblohy zcela nezmizí, ale velmi často získává rudohnědý až krvavý odstín. Při každém zatmění je přitom barva jeho disku jiná. Původ zmíněné záře spočívá v paprscích Slunce pronikajících zemskou atmosférou, která v důsledku výškového rozvrstvení působí jako spojná čočka a láme je do oblasti stínu – nicméně ne všechny stejně.
Sluneční záření procházející zemským ovzduším se prodírá jednak plyny, které jej přirozeně tvoří, ale také aerosoly nebo prachovými částicemi. A na všech uvedených částicích se rozptyluje. Nejvíc se obecně rozptyluje fialová a modrá barva, zatímco červená prochází plynným obalem relativně nerušeně. Do zemského stínu se tedy lámou především dlouhovlnné oranžové až červené paprsky a zatmělý měsíční disk se jeví načervenalý. Nachází-li se potom ve vzduchu velké množství prachových částic, například po výbuchu sopky, je efekt ještě výraznější a Měsíc při zatmění skutečně vypadá jako krvavě rudý.
