V bezpečí před šelmou: Pastevečtí psi zažívají nečekaný návrat na výslunní
V české krajině se opět usazují vlci. A zatímco ochránci přírody se radují, chovatelé bijí na poplach: Škody na stádech jsou totiž obrovské a několikaletá práce může být zmařena během jediné noci. Proto se farmáři, podobně jako kdysi, znovu učí spoléhat na pastevecké psy
Vlk představuje v Česku kriticky ohrožený druh, zapsaný na červený seznam. Majestátní tvorové si ochranu bezpochyby zaslouží, totéž by se však dalo říct o bezbranných stádech ovcí či koz, jež proti šelmám nemají téměř žádnou šanci. Zatímco v sousedních zemích už si na predátory zvykli, u nás s nimi dosud mnoho zkušeností nemáme. V poslední době se zde ovšem usazují stále častěji – například na území národního parku České Švýcarsko žije hned několik vlčích smeček. „V naší oblasti to mohou být tři až čtyři smečky o dvou až pěti kusech, přičemž se jejich teritoria částečně překrývají,“ upřesňuje ochránce přírody Tomáš Salov.
Návrat ke kořenům
Dlouho se zdálo, že účinná obrana proti vlkům neexistuje. Farmáři zkoušeli ledacos, a stále bez úspěchu. Nakonec jim nezbylo než se vrátit ke kořenům a vsadit na osvědčené metody předků. „Víme, že vlci útočí na jednoduché cíle slibující snadnou kořist,“ vysvětluje Salov. „Proto je nejlepší mít chovy dobře oplocené, a navíc doprovázené psem speciálně vycvičeným k tomu, aby stádo bránil a v případě potřeby vlka zabil.“
Pastevečtí psi jsou bystří a samostatní. Povel „sedni“ či „lehni“ zřejmě nikdy neposlechnou, zato stádo pohlídají bravurně. Coby neunavitelní pracanti bývají čtyřiadvacet hodin denně ve střehu; i když se tedy zdá, že právě odpočívají, ve skutečnosti neustále naslouchají a hlídají. Jejich původ je přitom poměrně kuriózní: Pastevci si jednoduše vybírali psy co nejpodobnější ovcím a jejich štěňata umísťovali mezi stáda, která je odmalička vychovávala a nahrazovala jim rodinu. Pastevecký pes má k ochraně stáda genetické vlohy a zbytek ho naučí matka. Žádný jiný speciální výcvik nepotřebuje.
Jediné, co funguje
„Pokud byste si ode mě vzali štěně, v polovině případů se s novým stádem nikdy nespojí a nenaučí se ho chránit. Když tedy dojde k útoku, pes odběhne pryč a nechá vlka řádit,“ přibližuje voják v invalidním důchodu Vojtěch Hajný. Jeho ovce a kozy se pasou právě v Českém Švýcarsku a chrání je smečka šarplaninských pasteveckých psů, plemene původem z Balkánu. „V Bosně a Černé Hoře představují to jediné, co na vlky funguje,“ objasňuje.
TIP: Realita vlčí demokracie: Měli jsme místo psů raději domestikovat vlky?
Ze psů jde na první pohled respekt, jsou však přátelští a mazliví. „Vadí mi předsudky, že jsou ovčáčtí psi agresivní. Jenže to platí, pouze když na ně někdo zaútočí – pak umějí být nemilosrdní,“ uvádí na pravou míru Hajný a dodává, že jej poslední dobou netrápí ani tak vlci, jako spíš nezodpovědní turisté, kteří nechávají volně pobíhat své mazlíčky. „Pes snadno přeskočí plot, což by si vlk nedovolil. Ten cítí, že je tam elektrický náboj,“ uzavírá chovatel.
