Užitečná trofej: Lidé používají medvědí kožešiny nejméně 300 tisíc let
Stopy po řezných nástrojích na kostech nártů a prstů medvěda jeskynního, objevené v německém Schöningenu, představují nejstarší důkaz využití medvědích kožešin lidmi
Zimní kožich medvědů, kteří žijí v chladných oblastech, tvoří jednak dlouhé chlupy, které vytvářejí krycí vrstvu, a pak krátké chlupy, které poskytují výjimečně kvalitní tepelnou izolaci. Medvědi, včetně vyhynulých medvědů jeskynních, totiž potřebují velmi teplý kožich pro náročné období zimního spánku.
Kvality medvědích kožešin si všimli již předchůdci našeho druhu, kteří žili před 300 tisíci let. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým archeologů, který vedl Ivo Verheijen z Eberhardovy-Karlovy Univerzity Tübingen. Jejich výsledky uveřejnil odborný časopis Journal of Human Evolution.
Řezné stopy na kostech
Vědce k tomuto zjištění dovedl nález stop po řezných nástrojích na nártní kosti a prstní kosti u fosilie medvěda jeskynního, které byly objeveny na německé lokalitě Schöningen ze spodního paleolitu v Dolním Sasku. Jde o jedny z nejstarších nálezů tohoto typu na světě.
„Řezné stopy na kostech bývají v archeologii interpretovány jako známka využití masa dotyčného zvířete,“ vysvětluje Verheijen. „Lze si ale jen těžko představit, že by bylo možné získat rozumné množství masa z medvědích nártů a prstů. Proto v tomto případě interpretujeme jemné a přesné řezy jako stopy po pečlivém stahování kůže medvěda.“
TIP: Dávní předkové našeho druhu zřejmě brázdili Egejské moře už před 450 tisíci lety
Podle Verheijena jsou tyto řezné stopy důkazem, že dávní obyvatelé severní části Evropy přežívali tvrdé zimy mimo jiné i díky medvědím kožešinám. Shodou okolností je právě lokalita Schöningen místem nálezu nejstarších oštěpů na světě a hraje významnou roli v odborných debatách o vzniku lovu. Badatelé jsou nyní přesvědčeni, že naši předci již tehdy byli schopní lovit medvědy a poté využívat jejich kožešinu.
