Úsporné stolování: Proč se jí v Asii hůlkami?
Zatímco evropští strávníci zpravidla shledávají použití dřevěných hůlek při jídle značně nepraktickým, dvě miliardy obyvatel východní Asie ho naopak považují za zcela přirozené. Kdo s jídelními hůlkami přišel jako první?
Jako první začali takto stolovat Číňané, a to kolem roku 2000 př. n. l., přičemž šlo o důsledek úsporných opatření: Kuchaři totiž krájeli suroviny na malé kousky, aby bylo jídlo dřív hotové, a výsledný pokrm se pak dal snadno sníst jen pomocí hůlek užívaných již předtím k vaření. Odložit u stolu nože je navíc v souladu s mírovým učením Konfucia.
Tradice se v následujících staletích rozšířila i do okolních států a dnes se hůlky běžně uplatňují rovněž v Koreji, Vietnamu a Japonsku. Jen v zemi vycházejícího slunce se jich každoročně spotřebuje 24 miliard párů, což odpovídá v průměru dvěma stovkám párů na osobu.
TIP: Dějiny rychlého občerstvení: Archeologové nalezli v Pompejích antický fastfood
Používání jídelních hůlek je spojeno s řadou pravidel a omezení, podobně jako je tomu u příboru v Evropě. V Japonsku je nevychované ukazovat hůlkami kolem sebe, hůlky se také nepoužívají k přitahování nádob a držení hůlek v pěsti je chápáno jako výhrůžné gesto. V Číně se hůlky drží tak, aby dlaň směřovala vždy dolů – ukazovat dlaně je nezdvořilé a nezdvořilé je i nechat jídelní hůlky v misce rozevřené do tvaru písmene „V“, neboť tvar „V“ je považován za symbol smrti.
