Úspěch genetických archeologů: Vědci objevili 4500 let starou žloutenku typu B
Přinese objev dánských vědců zásadní průlom v boji s hepatitidou typu B?
Když spojí síly archeologové s genetiky, je poměrně slušná šance, že se dozvíme něco pozoruhodného z naší dávné minulosti. Dánský paleogenetik Eske Willerslev a jeho kolegové nedávno studovali dávnou lidskou migraci a objevili přitom nejstarší známý případ hepatitidy B.
Vědci analyzovali DNA z lidských pozůstatků více než 300 lidí, kteří žili před 1 500 až 4 500 lety. Kostry pocházely z obrovského území, od Maďarska až po severovýchodní Čínu. Po přečtení sekvencí DNA vyšlo najevo, že 25 těchto dávných lidí trpělo infekcí virem žloutenky typu B (HBV). V některých případech šlo o kmeny viru, které již zřejmě vyhynuly.
TIP: Jak najít neandertálce bez fosilií? Co třeba z DNA v blátě?
V dnešním světě je téměř 260 milionů lidí nakaženo chronickou infekcí hepatitidy B. Jenom v roce 2015 kvůli komplikacím způsobeným tímto onemocněním zemřelo 887 tisíc lidí. V současnosti léčba hepatitidy typu B je podobně jako u typu A spíše podpůrná. Snaží se vytvořit takové podmínky, aby mohl organismus úspěšně bojovat s viry a potlačuje příznaky. Chronické formy onemocnění lze v současnosti léčit injekčním podáváním látek ovlivňujících imunitu a antivirotik. Výzkum genetických archeologů by teď mohl významně přispět studiu evoluce a biologie tohoto nebezpečného viru.