Unikátní výzkum prozradil, odkud pocházejí dílky slavné mozaiky v Pompejích
Vědci využili rekonstrukci Alexandrovy mozaiky z Pompejí k její detailní analýze. Podařilo se jim mimo jiné určit, odkud pocházel materiál k její výrobě.
V roce 1831 byla v italských Pompejích objevena slavná Alexandrova mozaika, která se stala ikonickým uměleckým dílem Pompejí i celého období antiky. Nacházela se v takzvaném Faustově domě, což byla jedna z nejhonosnějších vil, vybudovaných za římské republiky, které dnes známe.
Alexandrova mozaika vznikla zřejmě mezi lety 120 a 100 před naším letopočtem. Podle odborníků je kopií malby z přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem. Zachycuje přes 50 postav, včetně Alexandra Makedonského, který útočí na perského velkokrále Dareia III., zřejmě v bitvě u Issu, kde Alexandr slavně zvítězil. Mozaika má rozměry 2,72 × 5,13 metrů a tvoří ji kolem dvou milionů dílků zvaných tesserae.
Analýza mozaiky z Pompejí
Giuseppina Balassoneová z Neapolské univerzity Fridricha II. a její kolegové využili toho, že Národní archeologické muzeum v Neapoli, kde je mozaika uložena, spustilo v roce 2020 projekt rekonstrukce Alexandrovy mozaiky. Vědci měli díky tomu možnost prozkoumat dílky mozaiky neinvazními zobrazovacími a spektroskopickými metodami, včetně analýzy přenosným zařízením pro rentgenovou fluorescenci (pXRF). Výsledky pozoruhodného výzkumu přinesl vědecký časopis PLoS ONE.
Celé dílo se skládá z deseti různých typů použitých dílků – bílé, hnědé, červené, žluté, růžové, zelené, šedé, modré, černé a skelné. Ukázalo se, že pocházejí z různých, někdy velmi vzdálených lomů Římské říše. Bílé dílky pocházejí z Apuánských Alp v Toskánsku, růžové zřejmě z Portugalska. Některé žluté dílky Alexandrovy mozaiky byly dopraveny z římského města Simitthus v Tunisku. Světle červené kousky by mohly být z Apuánských Alp nebo ze Sicílie, zatímco tmavě červené dílky z mysu Matapan na Peloponésu. Badatelé rovněž analyzovali maltu použitou k výrobě mozaiky, což pomohlo při restauraci mozaiky.
