Umírající galaxie: NGC 1947 ze souhvězdí Mečouna přišla o většinu plynu a prachu

V souhvězdí Mečouna na jižní obloze se nalézá pozoruhodná čočková galaxie NGC 1947. Objevil ji astronom James Dunlop v roce 1826, když studoval noční oblohu nad Austrálií. Struktura čočkových galaxií je zvláštní a nachází se někde mezi spirálními a eliptickými galaxiemi.

Když se o galaxii říká, že žije a roste, tak tím mají astronomové obvykle na mysli, že se v takové galaxii rodí nové hvězdy. Na galaxii NGC 1947 je naopak patrné, že vlastně umírá. Přišla o většinu plynu a prachu, který dříve tvořil její spirální ramena. Jejich pozůstatky jsou sotva zřetelné, jak ukazuje nedávno pořízený a úchvatný snímek galaxie Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Galaxie bez prachu a plynu

V galaxii NGC 1947 schází právě ten materiál, ze kterého obvykle vznikají nové hvězdy. Proto je podle astronomů nepravděpodobné, že by se tam ještě nějaké hvězdy ve větším počtu rodily. Kvůli tomu bude galaxie NGC 1947 v následujících milionech a miliardách let zvolna pohasínat. 

TIP: Astronomové objevili doposud nejslaběji zářící galaxie z mladého vesmíru

Galaxii NGC 1947 pozorujeme ve vzdálenosti asi 40 milionů světelných let. Přízračné zbytky spirálních ramen jsou patrné díky tomu, že cloní záření milionů hvězd centra této galaxie. Pokud se nestane něco dramatického, jako například nějaká galaktická srážka, která by do galaxie vnesla nový materiál, bude tato galaxie dál umírat přímo před našimi zraky.