U filmových legend doma: Jak bydlely hvězdy první republiky?

Patřili mezi tehdejší smetánku a mohli si dovolit to nejlepší. Hvězdy českého stříbrného plátna se proto neváhali spojit s věhlasnými architekty , kteří jim měli k vysněnému bydlení pomoci. Jak si žili Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Martin Frič?

Cílevědomá Adina

Za svou hvězdnou kariéru vděčila Adina Mandlová (1910–1991) do velké míry Hugo Haasovi. Výrazné blondýny si všiml na natáčení filmu Děvčátko, neříkej ne, kde pronesla jedinou větu: „Z lásky bolej vlásky.“

Zalíbila se mu, takže jí nabídl roli ve filmu Život je pes, který napsal s Macem Fričem. Stala se jakousi Haasovou schovankou. Sama bydlela v pronajatém bytě v Soukenické 14/1090, a stěžovala si, že ji obtěžují klienti masérského salonu, jenž se nacházel v témže domě. Není divu, že se ráda přestěhovala o pár kroků dál ke svému „Hugouškovi“ do Revoluční.

Brzy ho ovšem začala podvádět. Kvůli milencům si pořídila malou garsoniéru v Žitné 30, kde prý byl jen ušák, stolek a postel. Její nejvýznamnější adresou se mělo posléze stát Masarykovo nábřeží 16/248, sídlo Hlaholu.

Spolkový a nájemní dvojdům Hlahol vznikl v letech 1904–1905 ve stylu rané secese podle plánů architekta Josefa Fanty a na jeho výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Mezi předním a zadním traktem byla vestavěna přízemní koncertní síň. Adina se sem do třetího patra nastěhovala za války a její sousedkou o patro níž byla Hana Vítová.

Mandlová sdílela domácnost s oddanou hospodyní Ančou. Ta ji pilně zásobovala potravinami z černého trhu, aby herečka mohla hostit své přátele. V tomto bytě došlo také k tragédii. Bůhví proč se Adina uprostřed války provdala za levicového malíře Zdeňka Tůmu, kterému najala vedle bytu ateliér. Vůbec si spolu nerozuměli a Tůmovi se navíc na rozdíl od jeho manželky profesně zrovna nedařilo. Uprostřed jedné noci si pustil plyn a otrávil se. Pověsti Mandlové, která v tu dobu byla někde na večírku, to zrovna nepřidalo. Když se po válce, výsleších a vazbě provdala za Angličana Joe Knighta, aby s ním odešla z republiky, byt se pokusila prodat. Prý za něj nedostala ani korunu, protože narazila na podvodníka.

Vila režisérské legendy

Když si režisér Martin Frič (1902–1968) vyhlédl v Hodkovičkách parcelu pro svou budoucí vilu, zřejmě ho fascinovalo, že se odtud za jasného počasí dalo dohlédnout na protější kopec, filmový Barrandov. Ulice Na Lysinách byla vytyčena teprve v roce 1925, to už Hodkovičky patřily tři roky k Velké Praze a pomalu se rozrůstaly. Vilu číslo 15/208, připomínající zaoceánskou loď, mu navrhl architekt Ladislav Žák. Frič si ji u něj objednal někdy v roce 1932, kdy se oženil s hvězdou němého filmu Suzanne Marwille, s níž vyženil její dvě dcery.

V té době v architektuře vítězil funkcionalismus a Žák na stavbě použil všechny jeho typické prvky: obytné terasy, pásová okna, rovnou střechu, zaoblená nároží, ložnice jako kajuty, menší kruhová okénka, lehké trubkové zábradlí. Mobiliář pak navrhl architekt Josef Hesoun: sedací kouty, psací stůl, osvětlovací tělesa, jídelní stůl s černou opaxitovou deskou i bufet.

Nejoblíbenějším místem Fričovy manželky se stala zahrada a skleník. Režisérův příbuzný, cestovatel Alberto Vojtěch Frič, jej zásoboval orchidejemi a kaktusy z Jižní Ameriky. Martin Frič zase miloval zvířata. Jeho chloubou byly voliéry s ptáky a psi a kočky, pobíhající po zahradě. Jednoho z nich, trpasličí jezevčici, dostal od Jana Wericha, který tu byl vítaným hostem. Ostatně zadní vchod do vily byl trvale otevřen a přátelé o něm věděli.

Baarová stavěla podle Friče

V roce 1938 vyrostla v Neherovské ulici 8/677 vila značně připomínající tu Fričovu, a to pro Lídu Baarovou (1914–2000), její sestru Zorku Janů a jejich rodiče. Proč si Baarová vybrala právě architekta Žáka a půjčila si od Friče všechny plány a dokumentaci? Byli v té době v úzkém kontaktu. Frič ji v letech 1936–1937 obsadil do dvou filmů (Švadlenka a Lidé na kře) a sešel se s ní i jako herec ve filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese. Lída mezitím začala točit v Německu a na jejím kontě přibývaly tučné sumy. Byla to patrně její matka, kdo rozhodl, že by bylo dobré peníze investovat do nemovitosti. A navíc se účastnila nejednoho večírku u Fričových a jejich vila se jí líbila.

V tomto případě Žák navrhl mnohem větší, dvougenerační sídlo. O stavbu samotnou se pak staral Lídin otec, magistrátní ředitel Karel Babka. Žádné štěstí však vila rodině nepřinesla.  Lída si ji navíc ani příliš neužila. Poprvé ji pravděpodobně spatřila dostavěnou v roce 1938, když se vrátila z Německa po aféře s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Jistě se jí líbily velkorysé terasy, balkóny a pásová okna, na střeše „kapitánský můstek“ a sluneční lázně, jednoduchá zábradlí a dokonalé tvarování vnitřních prostor.

TIP: Hvězdy na dovolené: Kam jezdili odpočívat Masaryk, Čapek nebo Baarová?

V roce 1942 odtud odjela na dva roky do Itálie, kde natočila několik snímků. Rodinné dusno, vycházející z protikladnosti otcovy a matčiny povahy i Lídina lehkomyslného chování, ji přimělo k tomu, že si i se sestrou pronajala byt na Vinohradech. Další osud Baarové je známý – po válce byla zatčena, obviněna z velezrady a vězněna, a posléze v roce 1948 odešla z republiky. Její sestra Zorka spáchala v roce 1945 sebevraždu skokem z balkonu. Matka zemřela při výslechu téhož roku a Karel Babka musel vilu opustit v roce 1952. Také tato vila se počátkem 21. století dočkala citlivé rekonstrukce.