Turecké Çıralı Beach: Plavání v želvím ráji

Při pohledu z letadla vypadá Turecko jako obrovská, hornatá a vyprahlá země. Majestátní Istanbul s průlivy Bospor a Dardanely, spojujícími Středozemní a Černé moře, brzy vystřídají nekonečná pohoří a planiny s četnými údolími. Poté se znovu objeví moře a u jeho břehů Antalie – jedno z nejrušnějších tureckých letovisek ležících na středomořské riviéře. Letadlo dosedá na přistávací dráhu jen pár kilometrů od centra města. Místní letiště tvoří dva mezinárodní terminály postavené v roce 1996, respektive 2005, zatímco ten třetí slouží pro vnitrostátní linky.

Prodloužené léto

V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině se Turecko stalo oblíbenou destinací ruských turistů. Režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana se totiž nepřipojil k uvaleným sankcím, a Rusové tak dál vytvářejí významnou část příjmů v tureckém turistickém ruchu. Ruština je slyšet v letištním hlášení, rusky se dá domluvit v obchodech i na tržištích a na silnicích či v pobřežních letoviscích uvidíte auta s ruskými espézetkami.

Zatímco v Evropě už na konci září nastupuje nefalšovaný podzim, na turecké riviéře šplhají teploty vzduchu i v říjnu ke třiceti stupňům a voda je stále vyhřátá zhruba na osmadvacet. Pobřeží tyrkysově zbarveného moře je proto v Antalijské provincii poseté mnoha rušnými i klidnějšími letovisky. Jedno z těch méně vytížených leží asi osmdesát kilometrů jihozápadně od Antalie a v jeho okolí se nachází mnoho zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Obec Çıralı vyrostla na okraji národního parku Olympos, má přibližně pět set obyvatel a hned za ní se přímo z moře vypínají převážně vápencové hřebeny Beydağları, geograficky náležející k pohoří Taurus.

Obr z Lýkie

Nejprve se ovšem cestou na místo budete muset proplést novými předměstími rozpínající se Antalie, jejíž populace se jen za poslední desetiletí rozrostla několikanásobně, takže je dnes srovnatelná s Prahou. Dálnice směrem na západ do Kumlucy proťala pohoří několika tunely teprve nedávno a výhledy na trase stojí za to: Nalevo se táhne nekonečná hladina moře, napravo se pak vypíná majestátní hora Tahtalı Daği, nazývaná také Mount Olympos, která se svou nadmořskou výškou 2 366 metrů dominuje celému pohoří i samotnému historickému regionu Lýkie.

Na její vrchol můžete z vesnice Beycik vystoupat svižnější chůzí za čtyři hodiny, budete však muset překonat úctyhodných 1 300 výškových metrů. Od roku 2006 pak méně zdatné turisty vozí na bájnou horu také lanová dráha Olympos Teleferik, vybudovaná rakouskou společností Doppelmayr. Patří přitom mezi nejrychlejší lanovky světa: Trasu dlouhou přes čtyři a půl kilometru urazí jedna ze dvou kabin o kapacitě až osmdesát lidí přibližně za čtvrt hodiny.

Na pláž i za želvami

Za Ulupınarem opustí trasa dálnici D400 a několika serpentinami prudce klesne do rozlehlého údolí s tříkilometrovou písčitou pláží, kterou z obou stran svírají hřebeny hor. Çıralı Beach patří k nejkrásnějším v celém Turecku. Pobřeží lemují spíš malé penziony než velké hotely, jaké se nacházejí třeba v sousední Tekirově či Kemeru, a také proto působí letovisko stále malebně. Zdejší pláž si kromě turistů oblíbily rovněž mořské želvy a připlouvají naklást do jemného písku vejce, z nichž se koncem léta líhnou mláďata. Hnízda označují kovové klícky nebo kameny a místní ochranáři se snaží pro karety dělat maximum. Zmíněné živočichy najdete vyobrazené i na fasádě školy, na informačních tabulích či v obchodech se suvenýry.

Ten pravý zážitek s mořskými tvory si pak vychutnáte při výletu lodí do nedalekých zátok Porto Ceneviz, Akvaryum, Sazak nebo Çoban Limanı. Želvy tam totiž uvidíte přímo ve vodě a s trochou štěstí si s nimi i zaplavete. Hladina je v zálivech klidnější než na otevřeném moři a hraje všemi odstíny modré, od azurové přes tyrkysovou po zcela temnou.  

Plameny z pekel

Pokud vás koupání v moři a chytání slunečních paprsků na pláži omrzí, můžete se vypravit za dalšími unikáty. Patří mezi ně například Chiméry, pojmenované podle bájné antické nestvůry, jež chrlila plameny. Zprvu rovinatá široká cesta vedoucí z Çıralı se po dvou kilometrech začne strmě zvedat a po dalším kilometru a půl les náhle ustoupí, načež spatříte plameny šlehající přímo ze skal.

Na svahu sopečného útvaru Yanartaş šlehají ze skal početné plameny. (foto: Shutterstock)

Jedinečný přírodní úkaz má na svědomí metan, který ze skalnatého povrchu uniká za stálého hoření. Nejpůsobivější podívaná pak samozřejmě nastává se západem slunce a po setmění k modrožlutým plamenům také proudí nejvíc turistů, vybavených čelovkami a baterkami. Na parkovišti u trasy je potřeba uhradit symbolické vstupné ve výši jednoho eura, ale přestože jde o zcela unikátní atrakci, návštěvníky čeká u ohňů klid a prostor k rozjímání.

Další zajímavost můžete spatřit opět v Çıralı, při ústí říčky Göksu do moře. Nachází se tam vstup do soutěsky, v níž se rozkládají ruiny antického města Olympos. Celý areál je poměrně rozlehlý, a jeho prohlídka tak zabere několik hodin. Čekají na vás ovšem impozantní pozůstatky paláců, hrobek i říčního mostu.

Turecká pohostinnost

Co se týká ubytování, nabízí Çıralı bezpočet penzionů. Rodinnou atmosféru se snídaněmi a večeřemi ve stínu mohutných stromů si dopřejete například v podniku Uğur na konci vesnice. Vaří tam opravdu skvěle a formou švédských stolů servírují místní jídla i pokrmy, na něž jsme zvyklí z Evropy. V menu nechybějí ryby, saláty ani čerstvá šťáva z granátových jablek, výtečné jsou i tyčinky z listového těsta, různé omáčky, sýry a saláty.

TIP: Neznámé vody Bulharska: Potápěčská svoboda Černého moře

Tamní klidná atmosféra vás pohltí už po pár okamžicích. Přístřešky s matracemi svádějí k lenošení, z kuchyně se line vůně připravovaných pokrmů, nedaleko šumí moře a z přilehlé ulice se ozývá libozvučná turečtina i troubení řidičů. Život v Çıralı zkrátka pořád ještě plyne docela pomalu.