Třetihorní šelma: Tartarocyon nese jméno po baskickém zlobrovi
Nález čelisti z období miocénu na jihozápadě Francie, přivedl paleontology k objevu nového druhu velké třetihorní šelmy
Amphicyonidae byla velká skupina šelem, která obývala svět po většinu třetihor. Podle fosilních záznamů poslední zástupci této čeledi vymřeli před zhruba dvěma miliony let. Šlo o velmi různorodou skupinu, zahrnující drobné a jen několik kilogramů vážící jedince i velké dravce, jejichž hmotnost dosahovala více než 300 kilogramů.
Někdy se jim přezdívá „psi medvědovití“ kvůli jejich fylogenetické spřízněnosti s medvědovitými (Ursidae) a psovitými (Canidae) šelmami. Amphicyonidae se ale vyvinuli dříve než obě dvě tyto skupiny dnešních šelem. Měli mohutně stavěné tělo, kterým připomínali medvědy a zároveň relativně dlouhé nohy, podobné dnešním psům.
Predátor z Pyrenejí
Na území historické provincie Béarn v jihozápadním cípu Francie, v předhůří Pyrenejí, nedávno paleontologové objevili dvaceticentimetrovou spodní čelist, která patřila doposud neznámému příslušníku druhu Amphicyonidae z miocénu. Pravěká šelma, která žila před 12 miliony let, dostala jméno Tartarocyon, podle lidožravého zlobra Tartaro z baskické mytologie. Toto jednooké monstrum mělo podle pověstí žít právě na území provincie Béarn, dlouho před začátkem našeho letopočtu.
TIP: Objev ze šuplíku: Gigantický masožravý savec Simbakubwa
Podle vedoucího výzkumu Floréala Solého, paleontologa z Královského belgického institutu přírodních věd, představuje nejvýznamnější zdroj informací zub v objevené čelisti. Díky němu paleontologové zjistili, že jde o nový rod i druh Amphicyonidae. S hmotností kolem 200 kilogramů zřejmě patřil k velkým predátorům či mrchožroutům, schopným drtit kosti.
