Tibet pod čínskou vlajkou: Za vlastnictví fotografie dalajlámy hrozí mnichům vězení
Čínská armáda anektovala Tibet v roce 1950 a vládnoucí komunistická strana od té doby veřejně vyhlašuje „svobodu vyznání“ s tím, že díky ní padla teokracie, skončilo nevolnictví a zaostalý region se dočkal kýženého rozvoje. Realita je nicméně poněkud odlišná…
V očích čínských vládních představitelů patří buddhistické kláštery mezi několik zbývajících ohnisek potenciálního odporu vůči systému, tudíž se je soustavně snaží zlikvidovat. Ve druhé polovině minulého století byly svatyně hromadně zavírány a ničeny, takže jich z původních necelých osmi tisíc zbylo současných 1 700. Třebaže se v 80. letech se svolením komunistů alespoň některé z nich dočkaly částečné obnovy, jejich obyvatelé se ocitli pod drobnohledem.
Pod čínskou vlajkou
Zpravodajská stanice BBC například ve své dřívější reportáži referuje o pravidelných návštěvách oficiálních činitelů strany v klášterech a kontrole dodržování nastavených pravidel. Přitom například pouhé vlastnictví fotografie dalajlámy může dotyčného poslat za mříže.
Vláda rovněž důkladně prověřuje každého novice i jeho rodinné příslušníky, a navíc důrazně reguluje jejich počet. Alarmujícím příkladem se stal klášter Palcho, kde před revolucí žilo 1 520 mnichů, zatímco dnes jich zbývá sotva 80. Nová povinnost pak přibyla v roce 2015, kdy nejvyšší představitelé strany oznámili, že na každém klášteře musí vlát čínská vlajka a u všech mnichů se bude pravidelně hodnotit, zda dostatečně projevují vlastenectví.
TIP: Příběhy buddhistických tradic a rituálů: Co se děje za zdmi paláce Potála
Peking soustavně prohlašuje, že usiluje o modernizaci a rozvoj buddhistických center: Pochlubil se třeba plánem vybudovat nové silniční propojení odlehlých klášterů nebo zavést do všech vzdálených svatyní elektřinu, televizní i rozhlasové vysílání a také doručování stranického tisku. Na protest proti náboženskému a kulturnímu útlaku se však od roku 2009 upálilo již minimálně 140 mnichů.
