Teleskop Gemini South pořídil úžasný snímek mlhoviny Carina
Díky adaptivní optice teď můžeme zkoumat mlhovinu Carina a její tajemství v doposud nevídaných detailech
Mlhovina Carina je velká a jasná emisní mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu (Carina) na jižní obloze. Je to jedna z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Často to bývají hvězdné porodnice, jako je i Mlhovina Carina, kde se před našima očima rodí nové hvězdy. V mlhovině se nalézá i jedna z nejextrémnějších hvězd, které známe, umírající gigant Eta Carinae.
Tým astronomů, který vedl Patrick Hartigan z americké Rice University, pořídil neobvykle detailní snímky Mlhoviny Carina v infračervené oblasti. Zaměřili se na západní oblast mlhoviny, zvanou West Wall of the Nebula. Snímky mají rozlišení, které je nevídané u pozemských observatoří. Odpovídá snímkům budoucího vesmírného teleskopu Jamese Webba.
Krása adaptivní optiky
Podle Hartigana je výsledek ohromující. Zásadní pro úspěch bylo využití adaptivní optiky. Tato technologie umožňuje při pozorování vesmíru ze zemského povrchu snížit nepříznivý vliv turbulencí v atmosféře, což přibližně desetkrát zvyšuje rozlišení výsledného snímku. Takhle detailně jsme pozoruhodnou Mlhovinu Carina ještě neviděli.
TIP: Nová adaptivní optika Very Large Telescope umí superostré snímky vesmíru
Na nových snímcích je jasně patrné, že Mlhovina Carina má velmi složitou vnitřní strukturu. Jsou tam neobvyklé útvary, série paralelních spojnic, které možná vznikly působením magnetických polí hvězdných mláďat. A některá místa zase působí dojmem, že tam vál silný hvězdný vítr. Jak říká Hartigan, naše Sluneční soustava nejspíše vznikla v podobné mlhovině, která se již dávno ztratila v závějích času. Proto se detailním zkoumáním Mlhoviny Carina můžeme dozvědět zajímavé věci i o naší vlastní historii.