Technologie zrozené z války: Radar, mikrovlnná trouba, nylonky i žvýkačka
Od auta po žvýkačku
Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky.
Včasné varování
Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr Robert Watson-Watt, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.
Díky čokoládě
Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce Percy Spencer povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: Byla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).
Móda z válečného pole
Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek.
