V roce 1940 armáda Spojených států zadala požadavek na třínápravový vůz s nosností 5 000 liber (2 268 kg). Kromě dopravy vojáků, munice, paliva a dalšího vojenského materiálu mělo vozidlo sloužit také jako platforma pro zbraně, dílna, polní kuchyně, operační sál i rádiový vůz.
Jimmy v akci
Výrobci dodali celkem více než 800 000 těchto třínápravových vozů, kterým vojáci přezdívali „Jimmy“. Většina automobilů firem Studebaker a Reo Motor Car Company přitom putovala do Sovětského svazu; vozy společnosti International Harvester zase používala americká námořní pěchota v Tichomoří.
TIP: S bílou i rudou hvězdou: Jeep Willys byl dokonalým válečným strojem
Ale největší část – 562 750 nákladních aut – vyrobila firma General Motors. Po vylodění Spojenců v Normandii tyto spolehlivé náklaďáky zásobovaly 1. a 3. americkou armádu vytlačující Wehrmacht z Francie a staly se páteří systému nákladních konvojů přezdívaného Red Ball Express, který spojoval francouzské přístavy s frontovými jednotkami. Od 25. srpna do 16. listopadu 1944 přepravili řidiči Red Ball Expressu 410 000 tun nákladu. Malá část vozů byla vybavena navijákem a asi každý čtvrtý měl na kabině nad místem spolujezdce umístěn prstenec pro lafetaci kulometu.
GMC CCKW-353
- VÝROBA: 1941–1945
- HMOTNOST PRÁZDNÁ: 4 000 kg
- HMOTNOST PLNÁ: 7 400 kg
- DÉLKA: 6,86 m
- ŠÍŘKA: 2,24 m
- VÝŠKA: 2,77 m
- MOTOR: řadový šestiválec GMC 270
- NÁDRŽ: 150 l
- DOJEZD: 480 km
- MAX. RYCHLOST: 72 km/h