Tajemství diktafonu z Challengeru: Komplot NASA nebo jen bujná fantazie?
V troskách raketoplánu Challenger se údajně našel diktafon, který měla v ruce astronautka Christa McAuliffeová. Jelikož byl ruční, nebyl napojen na palubní systémy a zaznamenával vše i po výbuchu. NASA původně jeho obsah nechtěla zveřejnit, ale na příkaz soudu tak musela učinit
Objevilo se však podezření, že některé informace byly – s ohledem na pozůstalé – ze záznamu odstraněny. NASA navíc nepublikovala vlastní nahrávku, nýbrž jen její přepis a rozlišila v něm pouze mužské (M) a ženské (Ž) hlasy.
Nicméně z toho, že záznamník držela v ruce Christa McAuliffeová, která byla při startu na obytné (dolní) palubě, lze mnohé vydedukovat. Po její pravici seděl Gregory Jarvis, vlevo od ní pak Ronald McNair.
- 1 minuta a 15 sekund po havárii (M): „Co se stalo? Co se stalo? Ach, bože, ne… Ne!“
- 1:18 (Ž): „Zapni si dýchací přístroj! Zapni si dýchací…“
- 1:20 (M): „Ne… Dýchat… Dusí…“
- 1:21 (M): „Zvedni si hledí!“
- 1:22 (M + Ž): (výkřiky) „Pálí to!“ (vzlyky) „Nemohu. Neříkej mi… Bože! Udělej… Teď…“
- 1:27 (M): „Klid! Pohni s…“
- 1:28 (Ž): „Nenechej mě takhle umřít! Ne tady! Ne teď…“
- 1:37 (M): „Ještě žijeme.“
- 1:40 (M): „Jestli jsi někdy chtěl… Pro mě zázrak…“ (výkřiky)
- 1:50 (M): „Už nemohu dýchat…“
- 1:51 (M + Ž): „Ježíši, ne!“
- 1:54 (M): „Zemřela.“
- 1:55 (M): „Měla štěstí.“
- 1:56 (M): „Bože! Voda! Je po nás!“ (výkřiky)
- 2:00 (Ž): „Sbohem.“ (pláč) „Miluju tě, miluju tě!“
- 2:03 (M): „Kašlou na nás!“
- 2:07 (M): „Bude to jako nouzové přistání.“
- 2:09 (M): „Dobře, v pořádku!“
- 2:14 (M): „Nejde to!“
- 2:17 (M): „Podej mi ruku…“
- 2:29 (M): „Otče náš…“
- 2:57 (M): „Ty – všude tady?“
- 2:58 (M): „Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku…“
Je pravda, že vysvětlení s diktafonem pracujícím nezávisle na palubních systémech zní logicky. Ostatně když v únoru 2003 během návratu z vesmíru havaroval raketoplán Columbia, natáčel astronaut David Brown sestup na svoji osobní videokameru. Podařilo se zachránit její paměťovou kartu a z ní zrekonstruovat záznam. NASA jej dokonce zveřejnila, ale video končí čtyři minuty před začátkem postupného rozpadu stroje – a 11 minut před koncem vysílání, tedy před vlastní zkázou.
NASA prohledala každý kout kabiny Challengeru, veškeré nalezené kusy dokumentace, každý záhyb skafandru… Zkrátka vše, kde mohli astronauti zanechat nějaký vzkaz, informaci o svém osudu. Vyšetřovatelé však nic nenašli – ani zmiňovaný diktafon, s nímž bylo všechno trochu jinak.
Zprávu o něm poprvé přinesl magazín Weekly World News, americký týdeník, který se při psaní článků nijak nenechává omezovat realitou. Nejde přitom o klasický bulvár – v časopise jsou všechny informace od A do Z smyšlené. Pravidelně se v něm lze dočíst, že některá z velkých osobností historie považovaná za mrtvou dosud žije, plátek podporuje konspirační teorie, píše o nálezech biblických relikvií, o tajných kosmických misích či objevech, o mimozemšťanech a mořských pannách.
Jak to bylo ve skutečnosti: Havárie raketoplánu Columbia: Smrt seděla na křídle Aneb proč zemřelo sedm lidí?
Právě na jeho stránkách se tedy informace o záznamníku z Challengeru objevila – a protože „prodává“, tak hned několikrát v různých letech. Existuje tudíž několik verzí toho, o čem posádka Challengeru po výbuchu hovořila…
