Rosnička zelená: Symbol předpovědi počasí je nebojácný akrobat

Rosnička zelená (Hyla arborea) je jediným zástupcem čeledi rosničkovitých, kterého můžete pozorovat i na našem území. Žije hlavně v nížinách; ve výškách nad 750 metrů nad mořem ji už rozhodně nespatříte. Nejpravděpodobněji můžete na tohoto drobného obojživelníka narazit v okolí listnatých lesů a v blízkosti jezer. Rosničky jsou převážně noční živočichové, ale bývají aktivní i ve dne, kdy se pohybují na prosluněných porostech. Zimní období přečkávají zahrabány v zemi v blízkosti vody nebo na vlhkých pobřežních stěnách.

Barevné změny žabích lezců

Rosničky dorůstají délky 3–5 cm, což z nich činí jedny z nejmenších žab v Česku. Kromě drobného vzrůstu jsou výrazné také díky jasně zelené barvě s tmavým proužkem, který se táhne přes celé tělo. V zadní části těla je pruh zatočen do kličky.

TIP: Dýchají jen povrchem těla aneb Proč je dobré ztratit plíce?

Zabarvení ovšem není zcela konstantní, protože kožní pigmenty jsou schopny reagovat na teplotu a vlhkost. Proto mohou být žabky zbarvené od světle zelené po šedou, hnědou až žlutou a volit svou barvu tak, aby byly na daném podkladu co nejméně viditelné. Štíhlé zeleně zabarvené končetiny rosniček jsou ukončeny prsty s kruhovými přísavkami. To z drobných tvorů dělá nejen zdatné skokany, ale také znamenité lezce.

Hlasitá píseň lásky

Navzdory nepatrné velikosti jsou rosničky známé výrazným hlasovým projevem. Pronikavé skřehotání lze slyšet i na stovky metrů, přičemž nejsilněji se ozývá v období páření.

Žabky dosahují pohlavní dospělosti kolem prvního roku života. Páření začíná začátkem dubna a trvá až do konce srpna. Rosničky se v této době shromažďují v okolí vodních ploch. Samci, které lze rozlišit podle přítomnosti hnědého vaku na hrdle, na sebe upozorňují hlasitým skřehotáním a lákají samičky. Během spojení, kdy si sameček přidržuje družku předními končetinami, naklade samička v malém shluku asi 800 vajíček. Námluvy se nejčastěji odehrávají v malých (i občasných) tůních, menších rybnících nebo v mělké příbřežní vodě větších vodních nádrží.

Problémy rychlých lovců

Rosničky jsou lovci a živí se převážně bezobratlými, hlavně hmyzem a pavouky. Potravu loví rychlým skokem, na který kořist není schopná reagovat. Pulci se živí hlavně planktonem nebo nálevníky, je však mezi nimi možný i kanibalismus.

Rosničky bohužel patří mezi ohrožené druhy a jsou tedy přísně chráněny zákonem. Největším problémem pro budoucnost těchto sympatických obojživelníků je ničení jejich přirozeného biotopu. Nesvědčí jim ani rybníkářství, tedy hnojení rybníků, které může likvidační pro celou generaci pulců. Problémem, o kterém se moc nemluví, můžou být také někteří fotografové. I mezi nimi se bohužel najdou jedinci, kteří si kvalitní záběr cení nad život svého objektu.

Rosnička pohledem fotografa

Ladné křivky a úžasné zbarvení dělají z rosničky žádaný objekt snad pro každého fotografa přírody. Právě kvůli zbarvení je ale rosničku ve volné přírodě velmi těžké najít. Když se vám je ale podaří vystopovat během dne, máte vyhráno, protože v této době nejsou příliš aktivní. Obecně doporučuji fotit rosničky pouze v ranním nebo večerním světle, které podtrhne dokonalé zabarvení. Rovněž se tak vyvarujete přeexponování hlavně na lesklých zádech žabky. Během focení a hledání těchto úžasných tvorů mějte na paměti, že se jedná o chráněný druh. Určitě se nechceme dočkat dne, kdy budeme našim dětem ukazovat rosničky na fotografii.