Superzemě za humny: Od Zemi podobné planety nás dělí jen 16 světelných let
Podle vesmírných měřítek se doslova za humny naší planety možná nachází nová potenciálně obyvatelná superzemě
Astronomové již před časem zjistili, že se v blízkosti červeného trpaslíka Gliese 832 nacházejí dvě exoplanety - Gliese 832b a Gliese 832c. Zatímco Gliese 832b je pravděpodobně plynný obr podobný Jupiteru, Gliese 832c je považována za superzemi, přibližně 5,4× hmotnější než je naše planeta. V žebříčku potenciálně obyvatelných světů ESI (Earth Similarity Index) je hodnocena jako pátá Zemi nejpodobnější extrasolární planeta.
Třetí do party
Nová měření pomocí změny radiální rychlosti ukazují, že mezi drahami Gliese 832b a 832c se možná skrývá ještě třetí objekt – z hlediska podobnosti se Zemí možná ten úplně nejnadějnější.
TIP: Záhadné exoplanety: Jak se hledá život ve vesmíru
Podrobná data o novém světě zatím chybějí, podle astronomů může být nová exoplaneta podobně hmotná jako Země, může ale být až 15× hmotnější. Také odhady vzdálenosti od mateřské hvězdy jsou značně široké – novou superzemi může dělit vzdálenost od 0,25 do 2 astronomických jednotek. Nejzajímavější tak na nově objevené superzemi je její vzdálenost – od Země ji totiž dělí jen 16 světelných let, což je s výjimkou zatím nepotvrzené tau Cet e*, nejméně ze všech doposud objevených superzemí.
Potenciálně obyvatelné exoplanety (ESI index)
Označení | Hmotnost | Vzdálenost | ESI |
Kepler-438 b | 4 ME | 473 ly | 0,88 |
Kepler-296 e | 12,5 ME | 737 ly | 0,85 |
Kepler-62 e | 18,7 ME | 1200 ly | 0,83 |
Kepler-452 b | 19,8 ME | 1402 ly | 0,83 |
GJ 832 c | 5,4 ME | 16 ly | 0,81 |
K2-3 d | 11,1 ME | 137 ly | 0,80 |
Kepler-283 c | 35,3 ME | 1741 ly | 0,79 |
tau Cet e* (nepotvrzená) | 4,3 ME | 12 ly | 0,78 |
GJ 180 c* (nepotvrzená) | 6,4 ME | 38 ly | 0,77 |
Kepler-440 b | 41,2 ME | 851 ly | 0,75 |
Přestože nelze brát Earth Similarity Index (ESI) s přehnanou vážností, představuje rozhodně zajímavý pohled na vesmírné objekty podobné naší planetě. Kritérií, podle kterých se žebříček podobnosti stanovuje, je celá řada a ne všechny jsou známé.
Výchozím bodem pro podobnost je pochopitelně Země, její klon by měl v žebříčku hodnotu 1 – byl by přesnou kopií naší planety. U ostatních planet je podobnost určována na základě poloměru, hustoty, povrchové teploty a únikové rychlosti. Čím vyšší je hodnota v indexu, tím podobnější je daná planeta naší Zemi.