Supernova, hypernova, nova: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Supernova, hypernova, nova. Všechny uvedené jevy patří do skupiny tzv. tranzientů, tedy náhlých zvýšení jasnosti astronomických objektů. Jejich původci se však liší...
Novy mají typicky původ v interakci v rámci těsné dvojhvězdy zahrnující kompaktní objekt. Z hvězdné složky, která je ve vývoji opožděna, přetéká látka na kompaktní složku a ukládá se na jejím povrchu. Jakmile hmotnost obálky překročí kritickou mez, proběhne překotná termonukleární reakce. Systém prudce zjasní, palivo se však vyčerpá a jasnost novy postupně klesá. Až na výjimky se proces ukládání materiálu na kompaktní složku může opakovat.
TIP: Pozůstatky katastrof: Divukrásné zbytky po explozích supernov
Supernov existuje několik typů, ale mají společného jmenovatele: destrukci stálice. Může nastat v systému podobném nově, kdy ovšem hmotnost přijímající složky přesáhne Chandrasekharovu mez, tedy asi 1,4 hmotnosti Slunce, a následuje zničení hvězdy. Podobně se může odehrát srážka dvou bílých trpaslíků ve dvojitě degenerovaném systému. Jiný typ supernov se týká velmi hmotných stálic, které v závěru života prohrají souboj s gravitací a jejich vyčerpané jádro se zhroutí na neutronovou hvězdu. Každopádně dojde k explozi a zjasnění objektu, jež je v porovnání s novou mnohonásobné.
Extrémní případ kolabujících supernov představují tzv. hypernovy. Podle vědců se v daném případě přímo na černou díru hroutí jádro stálice, jež svou hmotností víc než 30krát převyšuje Slunce, a následné zjasnění mnohonásobně předčí běžné supernovy.
