Středověká postní tabule: Ryby i bobří ocas

Hlavní postní období, takzvaný velký půst byl 40 dní před Velikonocemi. Dále se držel po všechny středy a pátky, v předvečer velkých svátků a o takzvaných suchých dnech, což byly středa, pátek a sobota po třetí neděli adventní, první neděli postní, Letnicích a o zářijovém svátku Povýšení Svatého kříže. 

Půst a odříkání

Půst znamenal v první řadě zákaz požívání masa, takže jídelníčku chudých se příliš nedotkl. Příkaz odříkání si navíc každý mohl vyložit po svém. Jako extrémní příklad uveďme jistého akvilejského patriarchu, jenž pojal postní dobu skutečně originálně – na jejím začátku si nechal servírovat čtyřicet různých chodů a každý den až do Velikonoc vždy jeden ubral.

Typický postní pokrm tvořily ryby. Přestože byly určeny pro dobu odříkání, jednalo se ve skutečnosti o poměrně drahou záležitost, která se až s pokrokem konzervačních technik změnila v běžnější potravinu. I zde platilo, že na bohatých stolech se dostávaly čerstvé, zatímco prostí lidé se museli spokojit s rybami solenými či nakládanými. Dalšími živočichy, povolenými v době půstu, byli raci, žáby a hlemýždi. Zajímavé je, že k rybám se počítal také bobr, žijící u vodních toků. Do zažívacího traktu středověkých lidí nejčastěji putovaly jeho zadní nohy a ocas.

Jak připravit bobra?

Jeden z dobových receptů mluví jasně: vezmi ocas a zadní nohy, opař je a dej do popela, tak se dají dobře očistit. Pak vše uvař ve slané vodě. Na omáčku vezmi krajíček bílého chleba a rozinky, roztluč je v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Proceď a propasíruj, vlej do kotlíku, přidej ocas, okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčkem, květem a šafránem. Omáčku přislaď medem. Pakli chceš ozdobněji udělati, přidej rozinky a krájené mandle.