Stockholm: Královské město tří korunek

Mezi nejznámější stavby Stockholmu patří městská radnice Stadtshuset ležící ve čtvrti Kungsholmen. Právě pod její střechou se udělují prestižní Nobelovy ceny (tedy s výjimkou Nobelovy ceny za mír, která se tradičně předává v norském Oslu). Na vrcholu radnice se tyčí tři zlaté korunky – stejné, jaké se objevují ve státních znacích či jaké nosí na dresech švédští sportovci. Projdete-li vchodem do cihlové stavby, otevře se před vámi prostorné nádvoří s výhledem na jezero. V každém rohu jsou věžičky s cibulovitou střechou, po stěnách se plazí popínavé rostliny a všechno to sleduje malá soška dítěte s rybou. Nedaleko najdete trávník, kde se samozřejmě můžete pohodlně usadit. Ideální místo na letní piknik. Stockholm je prostě přátelské místo.

Barevné uličky Gamlastanu

Nejlákavějším místem celého Stockholmu je čtvrť s názvem Gamlastan. Staré město, jak zní překlad jeho názvu, je nejen turistickým lákadlem, ale s oblibou se tu schází i domácí. Tak jako mají arabská města své bazarové uličky, má Stockholm svůj Gamlastan. Barevné domky jsou postaveny těsně vedle sebe, aby do ulice vrhaly stín, a sledují každého, kdo kráčí pod jejich okny po vydlážděných cestách.

Na malém prostoru se nachází hned několik kostelů, přičemž mezi nejkrásnější patří Riddarholms Kyrkan. Jeho hnědocihlová barva je doplněna černou špičatou střechou se čtyřmi bočními věžičkami. Kostel se stal místem posledního odpočinku mnoha králů. Leží téměř na břehu jezera Mälaren, odkud mohly duše vládců sledovat druhý břeh.

Při toulkách Gamlastanem narazíte i na muzeum Nobelových cen a světoznámou restauraci Den Gyldene Freden. Ta se dočkala zápisu do Guinnessovy knihy jako nejstarší restaurace světa, která se od svého založení v roce 1722 vůbec nezměnila. Vpodvečer se stačí projít starobylou uličkou Prästgatan, přijít na náměstí Stortorget a užít si pohled na Stockholm uléhající k spánku.

Socha do dlaní

Nedaleko malého přístavu na vršku nad městem leží královský palác a díky němu se celé oblasti říká Slottsbacken, tedy Palácový vrch. První pohled na sídlo švédského krále vyvolá dojem mohutnosti. Není nijak přezdobené, ale malé detaily krásně dotvářejí výraz budovy. Současný barokní palác vznikl až v 18. století na místě původního sídla Tre Kronor, které pohltil ničivý požár. Bronzová socha krále Gustava III. nespouští ze svého paláce zrak. Na náměstí před ním stojí čestná stráž. Tvoří ji mladí muži v tradičních tmavomodrých uniformách se zašpičatělými přilbami a každý den probíhá střídání stráží za mohutného cvakání fotoaparátů.

Oproti královskému paláci uvidíte malý, nenápadný Finský kostel. Nevypadá příliš zajímavě, ale na jeho nádvoří se pod stromem skrývá nejmenší socha Stockholmu – takzvaný Järnpojken čili železný chlapec. Schouleně sedí a je tak malý, že by se klidně dal schovat do dlaní. Během zimních měsíců, které jsou zde na severu Evropy opravdu mrazivé, mu dokonce kolem krku omotají šál a na hlavu posadí čepici. Oblíbenost sošky mezi lidmi dokazují i mince z různých koutů Evropy, které tam návštěvníci nechali pro štěstí.

Kdo si chce ve městě užít opravdového klidu, ať zavítá na Skogskyrkogården neboli dřevěný hřbitov. Místo, kde je pohřbena například známá herečka Greta Garbo, představuje jedinečnou ukázku švédského funkcionalismu první poloviny 20. století. Hřbitov je dokonce zapsán na seznamu památek UNESCO. 

Muzejní ostrov

Kolem přístavu s výletními loděmi a Národního muzea vede cesta na malý ostrov Skeppsholmen. Ten je místem relaxace plným stromů a parků. Mezi nimi se také skrývá Muzeum moderního umění, Muzeum architektury a Muzeum východoasijského umění – na tak malém místě jde o úctyhodný výkon. Přesto si ale označení „muzejní ostrov“ zasloužil sousední Djurgården, který je zároveň i největším městským parkem. Nachází se na něm muzeum Nordiska, které působí opravdu nádherně se všemi svými věžičkami. Expozice nabízí zajímavou procházku švédskou historií a pohled na život Sámů v Laponsku.

Největším lákadlem ostrova je Vasamuseet – muzeum ve tvaru plachetnice, jež uchovává jedinečnou loď Vasa ze 17. století. Plachetnici dlouhou 62 m nechal postavit král Gustav II. Adolf. Jenže tato pýcha švédského námořnictva se hned při své první plavbě 10. srpna 1628 potopila přímo v přístavu. Více než tři sta let odpočívala na mořském dně, až byla nakonec počátkem 60. let minulého století vyzvednuta, a tisíce turistů tak mohou obdivovat toto mistrovské dílo.

TIP: Po střechách švédské metropole: Stockholm očima kominíků

Dalším tahákem Djurgårdenu je návštěva skanzenu, jenž se pyšní titulem nejstarší muzeum pod širým nebem na světě. Ukrývá okolo 150 tradičních domků, které ukazují život v preindustriálním Švédsku v 17. až 19. století. Zejména v letních měsících je skanzen plný řemeslníků, kovářů či farmářů, kteří vtáhnou příchozí do víru tradic.

Zelená metropole

Zážitkem je vůbec samotné cestování po Stockholmu. Od roku 1950 jezdí ve městě metro, které je nejen tepnou mezi jednotlivými pamětihodnostmi, ale i jakousi galerií moderního umění – více než stovka umělců vyzdobila na sedm desítek stanic. Vedle metra představuje běžný dopravní prostředek kolo. Cyklistické stezky vedou téměř všude a velmi bohatá je také síť půjčoven.

Lidé ve Stockholmu se jednoduše snaží myslet na přírodu – za vjezd do města se vybírá mýtné a autobusy jezdí na etanol a bioplyn. I systém zásobování teplem využívá z osmdesáti procent obnovitelné zdroje. A do roku 2050 chce být město na fosilních palivech zcela nezávislé.