Stateční dobrovolníci se kvůli výzkumu nechali nakazit malárií
Dobrovolně infikovaní lidé přispívají k objevům, kterých by jinak prakticky nebylo možné dosáhnout
Výzkum nemocí si žádá odhodlání a oběti. Neplatí to přitom jen pro pandemickou chorobu. Ve světě jsou i jiná onemocnění, která postihují ohromné množství lidí a řadu z nich zabijí. Velkým a obávaným zabijákem mezi infekčními chorobami je tradičně malárie. Jen v roce 2019 trpělo touto nemocí v teplých oblastech planety asi 229 milionů lidí a 409 tisíc z nich na malárii zemřelo.
Malárie provází lidstvo již velmi dlouho, přesto o této nemoci stále mnoho nevíme. Rovněž stále nemáme k dispozici opravdu účinnou léčbu nebo prevenci. John Woodford z australské University of Queensland a jeho kolegové rozšířili naše poznatky o malárii díky výzkumu se sedmi statečnými dobrovolníky, kteří byli na začátku experimentu zdraví a v dobré kondici.
Dobrovolná malárie
Tito lidé se za přísných kontrolovaných podmínek nechali nakazit malárií, buď zimničkou třetidenní (Plasmodium vivax), nebo zimničkou tropickou (Plasmodium falciparum), která je nejnebezpečnějším původcem malárie. Vědci dobrovolníky snímkovali pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické rezonance (MRI), 7 dní před infekcí, a pak 7 až 11 dní po infekci.
TIP: Britští vědci nabízejí tisíce liber: Stačí se nechat nakazit černým kašlem
Snímkování dobrovolníků prokázalo, že se zimničky v rané fázi malárie hromadí ve slezině. Výraznější to přitom bylo u zimniček třetidenních. Výzkum potvrdil nedávné objevy, podle nichž se u lidí s chronickou malárii zimničky hromadí právě ve slezině a to v až překvapivě velkém množství. Právě hromadění ve slezině zřejmě souvisí s otázkou, proč jsou lidé s chronickou malárií často podle krevních testů zdánlivě zdraví, a později se u nich malárie náhle znovu objeví.