Starověká Vila papyrů v italském Herculaneu vydala další tajemství
Vědcům se pomocí moderních technologií podařilo rozluštit část dochovaných svitků – a jeden z nich ukrýval informaci o místě pohřbení filozofa Platona.
Erupce Vesuvu, která v roce 79 pokryla lávou a popelem Pompeje a několik dalších měst, bezpochyby patří k nejdramatičtějším přírodním katastrofám starověku. S odstupem dvou tisíc let však můžeme na tragédii nahlížet i jinou optikou: Díky nánosům sopečných vyvřelin se totiž uchovalo množství artefaktů, jež nám dnes podávají svědectví o dobách dávno minulých. Kromě takřka neporušených lidských ostatků, budov, nápisů, či dokonce pokrmů našli archeologové třeba i celé knihovny.
Vila papyrů
Jednu takovou se již v polovině 18. století povedlo objevit v Herculaneu: Osmnáct set papyrových svitků se nacházelo v jednom z nejluxusnějších domů impéria, který pravděpodobně vlastnil Lucius Calpurnius Piso Caesoninus, tchán Julia Caesara. Tzv. Vila papyrů se jako jediná známá antická knihovna dochovala v celém rozsahu, a to právě díky zmíněnému sopečnému výbuchu. V jeho důsledku však svitky zuhelnatěly, takže se je dlouho nedařilo rozluštit. Vzhledem k mimořádné křehkosti materiálu je totiž nelze jednoduše rozvinout a dostat se k textu na vnitřní straně.
Na způsob, jak toho docílit bez poškození fragmentů, přišli badatelé teprve v roce 2015. Tehdy dokázali naskenovat dosud neporušený svitek a zjistit, jakým způsobem se skrz něj rentgenové záření šíří. Jelikož se použitý inkoust do papyru nevsákl, ale zůstal na něm „nalepený“, zvládla skenovací technologie vyhledat výškové rozdíly: Text vyčníval 0,1 milimetru nad okolní materiál. Následně se vědci mohli pustit do luštění obsahu – a od té doby přicházejí s novými zjištěními.
Filozof v horečkách
Letos v únoru pak badatelé oznámili, že pomocí speciálního počítačového softwaru úspěšně rozklíčovali a přeložili soubor dvou tisíc znaků. A ukázalo se, že ukrývaly cennou informaci: Pokud je text přeložen správně, píše se v něm mimo jiné o místě posledního odpočinku filozofa Platona. Jeden z největších myslitelů antiky, ne-li světových dějin, je podle svitku pohřben v zahradě poblíž svatyně Múz v athénské Platonské akademii – tedy v instituci, kterou přibližně v roce 387 př. n. l. sám založil.
Text podrobně líčí rovněž poslední noc proslulého Řeka, jenž krátce před rokem 340 př. n. l. podlehl nemoci provázené horečkou. Podle svitku se ho jistý hudebník pokoušel rozptýlit hrou na flétnu, ale Platon kritizoval jeho „mizivý smysl pro rytmus“. V textu se našla i podrobnější informace o filozofově životě, podle níž byl v roce 404 či 399 př. n. l. prodán do otroctví. Historikové se přitom dosud domnívali, že se tak stalo o patnáct let později.
