Sportovci virtuálních světů: Jaká zdravotní rizika hrozí profesionálním e-sportovcům?

Když se mluví o sportu, vybaví se většině z nás vyrýsovaný svalovec, který skáče přes překážky, vrhá oštěpem, finišuje v maratonu nebo skáče do vody, aby pokořil délku bazénu dříve než ostatní. Zkrátka a dobře si představíme člověka, jenž svou fyzickou zdatností a bystrostí soutěží s podobnými jedinci v daném odvětví. Asi málokomu se při slově „sportovec“ vybaví člověk sedící za počítačem, který se sluchátky a myší či herní konzolí poráží své konkurenty ve virtuálním světě. A přece je takzvaný e-sport aktuálním celosvětovým fenoménem sdružujícím hráče počítačových her v mezinárodních soutěžích, kde mezi sebou bojují jednotlivci anebo týmy. 

Draze zaplacený výkon

Nejedná se jen o koníček – finanční odměny jsou často natolik zajímavé, že se řada hráčů věnuje profesionálně naplno právě e-sportu, který je poměrně dobře uživí. Odvrácenou stránkou této profese je fakt, že podobně jako u jiných sportovců ani profesionálním hráčům se nevyhýbají zdravotní problémy spojené s nadměrným a soustředěným hraním. A protože se jedná o odvětví, v němž se točí nemalé peníze, vznikají i metodiky na udržení perfektní výkonnosti hráčů, týmy zaměstnávají lékaře a fyzioterapeuti sestavují svým šampionům individuální plány životosprávy. E-sport se tak pomalu, ale jistě etabloval jako jedno z odvětví sportovního lékařství.

Stále velmi málo víme o fyzických a mentálních zdravotních nárocích a přístupu ke zraněním v e-sportu. Tento nový druh sportu vyžaduje podporu zdravotních profesionálů, kteří musejí komplexně rozumět sociální i případně návykové složce chování hráčů, změnám ve výkonnosti v práci či na studiích a samozřejmě i zdravotním problémům, jako jsou potíže s rukama či zápěstím, únava zraku nebo bolesti páteře a opěrného svalstva. 

Ve Spojených státech se již proto objevují zdravotní specialisté se zaměřením na soutěžní hraní, kteří se zabývají tvorbou tréninkových plánů, rehabilitacemi a prevencí zdravotních i psychických problémů u hráčů. Kolem e-sportu a jeho zařazení mezi ostatní sporty se vedla a stále vede ostrá a kontroverzní diskuse. Odpůrci namítají, že se nejedná o atletickou činnost, příznivci argumentují například tím, že šachy jsou také klasifikovány jako sport a nevyžadují fyzickou zdatnost. 

Specifické potřeby virtuálních střelců

Ať však debata přeje kterékoli straně, vzniká stále více těchto nových „sportovců“ se specifickými potřebami a přístupem podobným jako ve všech jiných sportech. Hráči mají své dresy, trenéry, společně trénují a pravidelně soutěží. Ačkoliv při představě profesionálního hráče nás nenapadne mnoho možností sportovního zranění či postižení zdraví, při této sedavé činnosti je opak pravdou. Právě profi hráči počítačových her trpí často zdravotními problémy a chronickými únavovými zraněními pohybového aparátu. Tyto obtíže často ukončují slibnou kariéru jinak nadějných a často mladých hráčů. A nejedná se jen o bolavá zápěstí a namožené ruce, jednomu z hráčů StarCraft byla diagnostikována hluboká žilní trombóza, která může vyústit v život ohrožující plicní embolii. Jeho hráčská vášeň se na tomto stavu bezesporu podepsala.

Problémem pro zdravotníky v tomto odvětví je, že většina zdravotních obtíží a zranění e-sportovců se typicky neobjevuje v žádném jiném sportovním odvětví. Proto řada trenérů, koučů a zdravotních poradců často neví, jaké úrazy hrozí, jak předcházet vzniku a riziku problémů a jak tato zranění včas odhalit a řešit.

E-sportovci na profesionální úrovni mají bezesporu talent a dovednosti, jež předčí naprostou většinu rekreačních hráčů. Manuální obratnost nutná k provádění úkonů ve hře je naprosto určující pro výkon hráče. Dokonalé soustředění, často dlouhodobé, rychlé reflexy a rozhodovací schopnosti jsou důležité pro minimalizaci reakčního času, který musí být kratší než soupeřův. Tam, kde začínající hráč zvládne provést padesát úkonů ve hře za minutu, dokáže profesionál 500 až 600 herních pohybů.

Aby dosáhli hráči takové úrovně, musejí trénovat denně několik hodin. Školní týmy tráví společným tréninkem obvykle 3 až 4 hodiny denně, přičemž hráči pak ještě obvykle cvičí hraní v soukromí. V naprosté většině případů je jejich prostředí více než nedostatečné z hlediska vlivu na pohybový aparát, špatné je i osvětlení a celková kontrola nad časem stráveným hraním. Oči upírající se po mnoho hodin na zářící LED monitor se snadno unaví, nadměrná expozice modré složky spektra z LED monitorů navíc narušuje syntézu spánkového hormonu melatoninu, a způsobuje tak poruchy spánkového rytmu. Nedostatečný odpočinek pro oči a snížená frekvence mrkání způsobují vysychání rohovky a spojivek, pálení a řezání.

Tvrdý trénink

Sportovní medicína je náročným odvětvím i pro běžné atlety. Vyžaduje sestavení specifických tréninkových programů k dosažení maximálního výkonu v daném sportu, zahrnuje cvičení k prevenci zranění, zlepšení celkového zdraví a výkonnosti. Když sportovec utrpí zranění, existují protokoly k jeho ohodnocení, léčbě a postupnému navrácení zpět do plného nasazení. Správné rozhodnutí v této oblasti ovlivní jak celý tým, tak i dlouhodobý vliv na zdraví atleta. Tento přístup se nyní začíná uplatňovat i v oblasti e-sportu.

Ačkoli e-sport zatím po svých hráčích nevyžaduje rutinní lékařské prohlídky a zprávy o zdravotním stavu, jako to bývá v ostatních sportech, zahrnují již nyní trenéři profi hráčů poznatky sportovní medicíny do svých praxí. Ukazuje se, že i jednoduché zhodnocení celkového stavu hráče a včasná reakce na možné zdravotní problémy prodlužují jejich „životnost“ a zlepšují výkony herních týmů. Veškeré případné zdravotní problémy stále patří do péče lékařů specialistů, jejich včasné odhalení může trenérům pomoct nic nezanedbat. Proto by i kouč e-sportu měl mít základní povědomí o zdravotních problémech, příznacích přetížení a projevech vzniku herní závislosti. 

Pravidelné zhodnocení stavu hráče počítačových her se poněkud liší od hodnocení běžných atletů. Zatím neexistuje mezinárodní standard, protokoly však běžně zahrnují několik podoblastí, kterým je nutno věnovat náležitou péči: pečlivě cílené otázky na pravidelnou tělesnou aktivitu a výživové návyky, zhodnocení sociálního chování hráče, zhodnocení příznaků závislosti, zjištění výkonnosti v oblasti práce či studia, pečlivé vyšetření obtíží muskuloskeletálního systému a v neposlední řadě také zhodnocení zraku a zrakových problémů.

Pracovní úrazy od PC

Při anketním anonymním výzkumu mezi hráči bylo zjištěno, že u počítače tráví mezi 3 a 10 hodinami denně. Nejčastějšími potížemi byla únava očí (56 %), bolesti krku a zad (42 %), bolesti zápěstí (36 %) a ruky (32 %). Více než čtyřicet procent účastníků výzkumu nepraktikovalo žádnou formu pravidelné fyzické aktivity. Pouze 2 % dotazovaných hráčů vyhledalo lékařskou pomoc.

Při zavádění standardů lékařské péče do e-sportu je třeba počítat s mnoha překážkami. Za prvé, trenéři a zdravotníci z oblasti běžných sportů budou jistě skeptičtí vůči svým novým kolegům „atletům“. Samotní hráči e-sportu budou často také projevovat odpor vůči nastavování režimu, dietním opatřením, fyzickému tréninku a podobně. Lze očekávat také zlehčování a opomíjení příznaků zranění či zdravotních problémů. Málokdo z hráčů asi také dobrovolně bez správné motivace přizná nedostatek pohybu, spánku, problémy ve škole či v práci. Proto je při hodnocení zdravotního stavu a nastavování plánu u e-sportovců nutná naprostá důvěra a také pochopení, že se z dlouhodobého hlediska jedná o dobro hráčů samotných, ale také o lepší výsledky celého týmu.

Protože se většina e-sportu odehrává on-line, existují i on-line aplikace pro celé herní týmy, které jim pomáhají zlepšit výkonnost – po zadání údajů o hráčích, typu hry atd. jim sestaví na míru jídelníček, tréninkový plán, plán fyzických aktivit a spánkový režim, přičemž efekt opatření je pravidelně zhodnocován analýzou výkonnosti hráčů. Kromě nutné přísné disciplíny samotných e-sportovců stojí využívání těchto služeb také nemalé peníze. 

Varovný prst pro hráče

Ačkoli většina z vás se pravděpodobně hraním počítačových her živit nebude, platí obdobná doporučení a varování i pro rekreační hráče, zvláště ty, kteří před obrazovkou tráví větší množství času. I pro ně platí, že je důležitý pravidelný fyzický pohyb (toto opatření kromě zdraví vede i ke zlepšení psychické výkonnosti a soustředění), spánkový režim a nepřetěžování rukou a očí dlouhodobým nepřetržitým hraním – je tedy dobré dělat pravidelné pauzy spojené ideálně s menší rozcvičkou. Ostatně podobná doporučení se vztahují i na ty, kteří třeba nehrají hry, ale před obrazovkou počítače tráví dlouhé hodiny v práci.

TIP: Limity lidského těla: Kde leží hranice lidské výkonnosti?

Včasná návštěva lékaře a omezení hraní při počínajících obtížích může zamezit vzniku chronických změn a trvalého poškození pohybového aparátu. A konečně, je třeba věnovat se i jiným aktivitám a dávat pozor na projevy závislosti na hraní. Ty se mohou projevit poklesem studijních a pracovních výsledků či nezájmem o cokoli jiného než počítačové hry. Ať jste počítačový profík, nadšený gamer, nebo jen příležitostný hráč, platí stále, že všeho je potřeba užívat s mírou a hlavně se zdravým rozumem.