Spočítejte si tepny: Podle vědců rychle přibývá lidí s „nadbytečnou“ tepnou v předloktí
Coby současná generace obyvatel planety vykazujeme množství drobných anatomických změn, které nás odlišují od našich předků. Mezi čerstvé důkazy, že evoluce probíhá doslova v přímém přenosu, patří nově vyvinutá tepna na rukou
Jak nedávno zjistili odborníci z Flindersovy a Adelaidské univerzity, během několika uplynulých dekád se statisticky významně zvýšil počet lidí, kteří se narodí s „dodatečnou“ tepnou procházející předloktím. Za normálních okolností je přítomna v prvních fázích nitroděložního vývoje, kolem osmého týdne však postupně zanikne a zachová se pouze u malé části novorozenců. Většina z nás se tak rodí jen se dvěma předloketními arteriemi: loketní a vřetenní.
Výhoda silnějšího předloktí
„Anatomové se na ‚třetí tepnu‘ poprvé zaměřili v osmnáctém století. Kolem roku 1880 se vyskytovala zhruba u deseti procent populace, v současnosti už ji má asi třetina lidí,“ přibližuje Teghan Lucasová, jejíž tým loni provedl pitvu osmi desítek těl australských a evropských dárců narozených v první polovině 20. století. „Zjištěný nárůst je zřejmě výsledkem genetické mutace, zdravotních komplikací v těhotenství, nebo obojího,“ dodává badatelka.
Náčrt umístění třetí tepny v lidském předloktí (ilustrace: Maciej Henneberg)
Podle vědců je nicméně zjevné, že třetí tepna musela svým nositelům skýtat jistou evoluční výhodu, jinak by se tak často neobjevovala. „Díky bohatšímu krevnímu zásobení měl dotyčný silnější předloktí, což se jistě hodilo,“ uvažuje Lucasová, podle níž se zmíněnou „vymožeností“ bude kolem roku 2100 pyšnit nadpoloviční část populace.
TIP: Dvanáct, nebo třináct párů? Je pravda, že někteří lidé mají o žebro víc?
Dodatečná tepna v předloktí navíc netvoří jedinou novinku, která zřejmě povede k přepisování učebnic anatomie: Až třikrát častější než před sto lety je dnes také výskyt kolenní kůstky nazývané fabella.
