Šperkovnice z ruského Fedoskina: Dědictví v podobě ručně malovaných krabiček

Talent, perfektní cit pro barvy, notná dávka trpělivosti – to jsou vlastnosti, bez nichž se umělkyně z malebné továrničky na výrobu tradičních lakovaných miniatur ve vesnici Fedoskino rozhodně neobejdou. Dědictví v podobě ručně malovaných krabiček, truhliček či talířků, které pod rukama zručných umělců vznikají, si místní předávají už od konce 18. století.

Základ slepený z papírmaše

Manufaktura ve vesnici, z níž je to jen kousek do ruské metropole Moskvy, vznikla v roce 1795 za vlády cara Pavla I. Petroviče. Od té doby se příliš nezměnila. Stejně jako složitý a hlavně časově náročný proces výroby. „Všechny předměty, které tu vyrábíme, jsou unikáty. Techniku malby, kterou používáme, nenajdete nikde jinde ve světě. Zachovat se ji podařilo jen tady ve Fedoskinu. Jsou to cenná díla, která prakticky celá tvoříme ručně,“ vysvětluje ředitel manufaktury Alexej Averjanov.

Základem lakované miniatury je papírmaš, tedy směs drceného papíru, vody a lepidla. Pláty kartonu se lepí jeden na druhý podle zamýšlené tloušťky výrobku. Výsledný polotovar se pak na několik hodin naloží do oleje a následně se při teplotě 100 °C vysuší, aby se zvýšila jeho odolnost. Teprve potom může přijít na řadu samotná malba.

Krabičky s komunistickými pohlaváry

Tajemství malby, podobně jako výroba krabičky, také spočívá ve vrstvení. Každá vrstva barvy je pokryta vrstvou laku, dokud není dekorace kompletní. „Na připravenou krabičku namalujeme obrysy kresby, kterou chceme vytvořit. Pak aplikujeme první barevnou vrstvu – jde o stěžejní části malby. S každou další vrstvou je kresba detailnější. Nakonec – po nanesení třetí barevné vrstvy – na výrobek aplikujeme glazuru,“ popisuje svou filigránskou práci umělkyně Natálie Kovalevová.

Současní umělci se stejně jako kdysi jejich předkové inspirují obyčejným venkovským životem, historií, pohádkami, folklorem nebo klasickou ruskou literaturou. Za éry Sovětského svazu, kdy továrnička ve Fedoskinu dosáhla svého největšího rozmachu, byli ovšem umělci nuceni přidat k tradičním ruským motivům ještě podobizny významných státníků.

Vedoucí umělec Sergej Sidorov na ty doby vzpomíná: „V době socialismu by se bez nás neobešla jediná vládní delegace. Vyráběli jsme tehdy speciální edice lakovaných krabiček s portréty prezidentů, panovníků nebo generálních tajemníků komunistické strany.“

Stále oceňované umění

Zatímco v dobách vrcholného socialismu pracovalo v podniku přes 500 zaměstnanců, kteří vytvořili okolo 55 000 krabiček ročně, po pádu Sovětského svazu se objem produkce výrazně snížil. V současnosti odtud vzejde jen asi 500 výrobků za rok. Na kráse a jedinečnosti jim to ale rozhodně neubírá. Ty nejcennější kousky jsou k vidění v muzeu, které je součástí továrny.

TIP: Carské poklady: Proč jsou Fabergého vejce nejžádanějšími klenoty světa?

Muzeum je pro veřejnost otevřeno každý den a pořádá i různé doprovodné akce, včetně kurzů, na nichž mohou zájemci nahlédnout pod ruku těm největším mistrům v oboru. Pokud byste do tajů tohoto dvě stě let starého ruského řemesla chtěli proniknout i vy, nebo si některý z unikátů koupit, budete nejspíš muset do Fedoskina vyrazit po vlastní ose. Jen si s sebou kromě svačiny na cestu nezapomeňte přibalit i pořádné kapesné. Některá díla vás totiž vyjdou v přepočtu i na desetitisíce korun.