Sovětské tanky T-40 a T-60: Proč se jim říkalo „společný hrob pro dva“?

Lehké tanky stavěné v SSSR ve 30. letech kvůli svému slabému pancéřování nepředstavovaly pro německého protivníka vážnější překážku

20.06.2016 - Ivo Pejčoch



Sověti roku 1939 zadali vývoj nového plovoucího tanku a následně vznikl nevelký vůz s pancéřováním do 13 mm. Poháněl jej benzinový řadový šestiválec GAZ 11 model 202 o výkonu 70 koní, který na vodě používal lodní šroub. Podvozek na každém boku tvořila čtveřice jednoduchých samostatně zavěšených pojezdových kol, hnací a napínací kolo a tři nosné kladky. Osádku tvořili řidič a velitel.

Obojživelný lehký tank T40

Výzbroj tanku přijatého do výzbroje v roce 1940 představoval 12,7mm kulomet DŠK, spřažený s DT ráže 7,62 mm. Zkušenosti brzy ukázaly, že taková výzbroj boj s obrněnými vozidly prakticky neumožňuje, a proto došlo na přezbrojení leteckým kanónem ŠVAK ráže 20 mm. Další výraznou změnou se stala demontáž lodního šroubu, jeho hřídele i kormidla.

T-40

  • Osádka: 2 muži
  • Hmotnost: 5,50 t
  • Délka: 4,03 m
  • Šířka: 2,23 m
  • Výška: 1,90 m
  • Pancéřování: 6–13 mm
  • Pohonná jednotka: GAZ 11
  • Výkon motoru: 51 kW
  • Max. rychlost: 45 km/h
  • Dojezd: 300 km
  • Hlavní výzbroj: 12,7mm kulomet DŠK
  • Vedlejší výzbroj: 7,62mm kulomet

Praxe totiž přinesla poznatek, že vozidlo svou obojživelnost využívá pouze minimálně a další verze T-30 byla už stavěna už jako čistě pozemní. Pancéřování stouplo na 15 mm, zásoba munice činila 750 nábojů. Celkem vzniklo 709 tanků všech zmíněných verzí. T-40 byly poprvé nasazeny do boje za německého útoku v roce 1941 a již během něj zaznamenaly značné ztráty. Poslední dosloužily roku 1942.

Lehký tank T-60

Jejich následovníkem se stal stroj T-60, jehož výroba začala v září 1941. Celkem vzniklo 6 022 kusů. Podvozek tvořila na každém boku čtyři pojezdová kola s pryžovou obručí, odpružená torzními tyčemi, hnací a napínací kolo a tři podpůrné kladky. Trupy byly u prvních vozidel ještě sešroubovány, u dalších již svařovány. Čelo přední části trupu mělo u vzoru 1941 tloušťku 20 mm a u vzoru 1942 již 35 mm. Podobné rozdíly v síle pancéřování nacházíme i u čela nástavby – zadní pancíř měl sílu 20 mm, případně 25 mm u modernějšího vzoru.

T-60

  • Osádka: 2 muži
  • Hmotnost: 5,80 t
  • Délka: 4,10 m
  • Šířka: 2,30 m
  • Výška: 1,75 m
  • Pancéřování: 6–25/35 mm
  • Pohonná jednotka: GAZ-202
  • Výkon motoru: 51 kW
  • Max. rychlost: 44 km/h
  • Dojezd: 450 km
  • Hlavní výzbroj: 20mm kanón TNŠ
  • Vedlejší výzbroj: 7,62mm kulomet DT 

Osmihranná věž měla čelní pancíř silný 20 nebo 35 mm, boční 20 mm. Výzbroj tvořil letecký kanón TNŠ ráže 20 mm a kulomet DT ráže 7,62 mm. Motor byl vodou chlazený benzinový GAZ-202 o výkonu 70 koňských sil, u vzoru 1942 se jednalo o GAZ-203 o 85 koních. První bojové vystoupení absolvovaly T-60 na konci září 1941 v rámci 10. tankové brigády. Vzhledem k poměrně vysokému počtu vyrobených kusů byly často nasazovány, a přestože je nahrazovaly výkonnější typy, u některých jednotek vydržely až do konce války. 

  • Zdroj textu

    Válka REVUE SPECIÁL Svět tanků

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia /Saiga20K/


Další články v sekci