Soustava ALMA detekovala vodu v galaxii vzdálené 12,88 miliard světelných let
Vědci objevili stopy vody a oxidu uhelnatého v galaxii, která se nachází téměř 12,88 miliardy světelných let od Země
Soustava radioteleskopů ALMA v Chile si připsala další významný úspěch. Podařilo se jí detekovat vodu v největší známé galaxii v raném vesmíru. Vědci zaměřili radioteleskopy ALMA na dvojici galaxií SPT0311-58, která je od nás vzdálená 12,88 miliard světelných let. Ve větší galaxii této dvojice identifikovali vodu a také oxid uhelnatý.
Detekce velkého množství obou molekul v takto mladém vesmíru ukazuje, jaké stupně vývoje vesmír v té době dosáhl. Vesmír byl starý asi jen 780 milionů let a zhruba v té době vznikaly první galaxie a hvězdy. Galaxie dvojice SPT0311-58 tehdy zřejmě právě splývaly a vytvářely jednu velkou galaxii.
Molekuly raného vesmíru
Jak připomíná vedoucí výzkumného týmu, astronomka Sreevani Jarugula z americké University of Illinois, kyslík a uhlík, které se společně s vodíkem vyskytují v molekulách vody a oxidu uhelnatého, náležejí k první generaci prvků, které vznikly v nitru prvních hvězd. A jsou to také základní prvky pro život pozemského typu.
TIP: Co dokážou astronomové vyčíst z různých částí světelného spektra?
Výzkum dvojice galaxií SPT0311-58 rozšiřuje naše obzory a přináší další otázky, pokud jde o raný vesmír, jeho galaxie i hvězdy. Nejde přitom jen o rekordně vzdálenou a rekordně starou vodu. Studium obsahu plynu a prachu v těchto raných galaxiích nám přináší odpovědi na otázky spojené s jejich vlastnostmi – kolik hvězd se v nich tvoří, jak rychle vznikají a jak galaxie interagují mezi sebou a s okolním mezihvězdným prostředím. To vše je podle Sreevani Jaruguly mimořádně důležité pro naše pochopení vývoje galaxií v raném i pozdějším vesmíru.