Souputníci oběžnic: Jak se utvářejí měsíce kolem planet?
V rámci Sluneční soustavy najdeme měsíce u všech planet s výjimkou Merkuru a Venuše a velmi podobné to zřejmě bude i za hranicemi naší domovské soustavy. Jak ale tito souputníci oběžnic vznikají?
V případě měsíců planet mluvíme především o těch ve Sluneční soustavě. Přirození průvodci budou sice velmi pravděpodobně kroužit i kolem extrasolárních planet, ale ze současných pozorování známe asi jen dvacet kandidátů, a žádného z nich se zatím nepodařilo definitivně potvrdit.
Triton je největším zástupcem gravitačně zachyceného satelitu v naší soustavě. Kolem Neptunu obíhá retrográdně. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
Vědci se domnívají, že souputníci členek naší soustavy vznikli dvěma možnými mechanismy: První z nich reprezentuje gravitační zachycení prolétajícího malého tělesa a pro takové satelity je typický velký sklon oběžné roviny vůči rovníku planety – často dokonce krouží v opačném smyslu, po retrográdní dráze. Největším zástupcem je Neptunův Triton.
TIP: U potulných exoplanet by se mohly nacházet obyvatelné měsíce
Většina přirozených satelitů však nejspíš zkondenzovala ze zbytků materiálu, z nějž se utvořila mateřská planeta. Krátce po jejím zrodu ji pravděpodobně obklopoval disk prachu a plynu, ze kterého se mohla srážkami formovat větší tělesa. Zcela ojediněle snad měsíce vznikaly druhotně při kolizích již pokročilých zárodků planet. Náš Měsíc ovšem zřejmě patří právě do zmíněné třídy: Utvořil se při gigantické srážce mladé Země s jinou rozměrnou planetesimálou (nebo několika), a to před 4,425 miliardy let.
