Soumrak nad kašmírem: Proč vysoce ceněný materiál schází na úbytě?
Výroba tradičního kašmíru, jednoho z nejluxusnějších materiálů planety, se v Mongolsku ocitá v ohrožení. Na vině jsou špatné klimatické podmínky i zhoršující se kvalita pastvin
Jemný jako pavučinka, heboučký jako cukrová vata, hřejivý jako rozpálená kamínka za mrazivého zimního dne – právě těmito vlastnostmi se chlubí kašmír, jedna z nejdražších a nejžádanějších přírodních textilií. Teď má ale výroba tradiční kašmírové vlny tak trochu na kahánku.
Paradox velkých stád
Obrovskou ránu zasadily v roce 2010 textilnímu průmyslu extrémně suché léto a tuhá zima, které v Mongolsku zabily více než devět milionů zvířat – převážně kašmírských koz, z jejichž srsti se tento vysoce ceněný materiál vyrábí. Pastevci pak ve snaze vyhnout se do budoucna podobné katastrofě a zvýšit své tržby neúměrně rozšířili stáda, která už dnes prakticky nemají co spásat.
Enkh-Amgalan Tseelei, koordinátorka rozvojového programu, popisuje paradoxy nastalé situace: „Pastýři navyšují počty koz právě kvůli vysokým cenám kašmíru. Jenže z tohoto důvodu zároveň dochází ke snižování jeho kvality. Pastevecká půda je totiž znehodnocována a kozy na pastvě nepřijímají dostatek živin, což se následně podepisuje na kvalitě vlákna.“
Jaci dostávají přednost
Z přibližně 56 milionů hospodářských zvířat tvoří kašmírské kozy v Mongolsku více než třetinu. Nemůže být proto divu, že armádě věčně hladových chodících sekaček padlo za oběť už okolo 70 % pastvin. Mongolští pastevci teď proto sahají po k přírodě šetrnějších zvířatech. Alternativu našli v jacích, kteří se pasou ve vyšších nadmořských výškách a půdu příliš nedrancují. Navíc mají i poměrně kvalitní srst.
„Americký trh je zaplaven kašmírem – zejména tím z Číny, která je jeho největším producentem. Jaci jsou ale jiní, jsou vzácní a unikátní. Zvláštní jsou i tím, že jsou nedílnou součástí honácké komunity v Mongolsku,“ vypočítává přednosti jaků obchodnice Betina Moreira Infante.
Šafrán proti houbám
Pěstovat jaky namísto kašmírských koz se rozhodl i Ulzibodijav Džambal. Před dvaceti lety založil vlastní firmu specializující se na výrobky z jačí vlny. Na odbyt ve velkém jdou prý v Rusku, Spojených státech i Evropě. „Zákazníci chtějí kupovat to, co je ekologicky udržitelné, to co je organické a neškodí životnímu prostředí. To je teď důležité. Naši zákazníci jsou velmi vzdělaní a luxusní výrobky často kupují právě s ohledem na životní prostředí. Myslím, že to bude mít pozitivní vliv na naše podnikání,“ tvrdí Ulzibodijav.
Vysoce kvalitního kašmíru z podhůří Nepálu je dnes v oděvním průmyslu jako šafránu. Farem produkujících ceněnou jačí vlnu tak nejspíš přibude jako hub po dešti.
Ruční práce
Jak se vlastně kašmír vyrábí? Surový kašmír se získává vyčesáváním podsady kašmírských koz, zejména z oblasti slabin, kde se nachází ta nejjemnější vlákna. Poté následuje dlouhý proces ručního zpracování, jehož výsledkem je kašmírová příze.
