Souboj ocelových titánů (3): Bitevní lodě Bismarck vs. King George V
Legendární bitevní loď Bismarck absolvovala pouze jedinou bojovou plavbu, během níž ji přesila Royal Navy dokázala po velkých manévrech potopit. Kdo by ale zvítězil, pokud by se proti sobě postavily nejlepší lodě Německa a Velké Británie v souboji „jeden na jednoho“?
V základních charakteristikách je Bismarck o něco větší a širší loď než King George V. To mu na jednu stranu poskytuje stabilnější střeleckou základnu i na rozbouřeném moři, na druhou stranu z něho tento fakt činí větší optický cíl pro protivníka.
Předchozí části:
Srovnání hlavní výzbroje
Přejdeme-li k výzbroji, Bismarck disponuje dělostřelectvem větší ráže, zatímco King George V sází na větší počet děl menšího kalibru. V obou případech dostřel hlavních baterií přesahuje 35 km, což je vzdálenost, na kterou by pravděpodobně ani jedna z posádek nebyla schopna vést účinnou palbu, a to ani za předpokladu využití radaru a moderních zaměřovacích systémů, kterými byla obě plavidla vybavena.
Deset děl ráže 356 mm bitevní lodi King George V by vypálilo salvu o větší hmotnosti než osm kanonů ráže 380 mm na Bismarcku. Podstatnější úlohu by pravděpodobně sehrály daleko průbojnější německé protipancéřové granáty, které by dopadaly na nepřátelskou palubu sice v menším počtu, zato s daleko větší ničivou silou.
Menší ráže
Střední a lehké dělostřelectvo je v obou případech zastoupeno dostatečným počtem kusů tak, aby dokázalo odrazit útoky torpédoborců nebo jiných lehčích plavidel. Protiletadlové dělostřelectvo na britské bitevní lodi doznalo v průběhu války řady změn. Pokud bychom porovnali stav z roku 1941, kvalitnějším arzenálem proti vzdušným cílům disponoval Bismarck.
Pro přehradnou palbu se dala použít víceúčelová děla ráže 105 mm, na bližší cíle se pak měly zaměřit kanony ráže 37 a 20 mm, často ve zdvojených variantách. King George V disponoval děly ráže 133 mm. Ta se ukázala jako méně vhodná než podobná děla německá. Sekundární protiletadlovou výzbroj zajišťovaly pouhé čtyři vícehlavňové komplety a protiletadlové raketomety.
Pancíř a rychlost
Pancéřová ochrana je u obou jednotek na velmi dobré úrovni. Výhodu silnějšího pancéřového pásu a boční ochrany by měl King George V, zatímco u německého plavidla jsou lépe pancéřovány dělostřelecké věže. Technologická kvalita pancéřování je na straně německé bitevní lodi.
V rámci srovnání rychlostních parametrů je na tom lépe Bismarck. Jeho maximální rychlost lehce přesahuje 30 uzlů a v krajním případě by jeho stroje dokázaly vyvinout rychlost až 34 uzlů. King George V s maximální rychlostí 28 uzlů za svým konkurentem zaostává. Na druhou stranu kvůli mohutnému trupu Bismarcku a soustavě tří lodních šroubů disponuje německá bitevní loď horšími manévrovacími schopnostmi.
Rozhoduje náhoda?
Ačkoliv každá bitva je i otázkou štěstí, nakonec by se zřejmě projevila dělostřelecká převaha Bismarcku, který by svého protivníka zničil. Je však otázkou, jestli by po takovém souboji byl schopen další plavby, případně boje. V každém případě obě plavidla představují jistým způsobem vrchol ve své konstrukční škole.
TIP: Královská obrněná pomsta: Britské bitevní lodě třídy Revenge
Britské je považováno za absolutně nejlepší konstrukci, která vznikla v rámci washingtonských omezení, zatímco to německé představuje naprostou špičku německého námořního stavitelství. Pro obě plavidla společně pak platí, že snesou srovnání se vším, co vzniklo mezi světovými válkami v konstrukčních kancelářích všech loděnic po celém světě.
