Sňatky mezi bratranci a sestřenicemi byly v minulosti mnohem méně časté, než je tomu dnes

Sňatky mezi příbuznými jsou staré jako lidstvo samo. Ostatně již řecký bůh Zeus byl počat sourozenci – titánem Kronem a jeho manželkou a zároveň sestrou Rheiou. Známé jsou příbuzenské sňatky u egyptských faraonů nebo u šlechtických rodů. I dnes je po celém světě uzavíráno více než 10 % všech manželství mezi příbuznými – bratranci a sestřenicemi. Z pohledu českého práva jde o zcela legální akt, církevní právo naopak sňatky mezi bratranci a sestřenicemi (až na výjimky) zapovídá.

Evoluční antropologové z německého institutu Maxe Plancka zkoumali, jak časté byly sňatky mezi bratranci a sestřenicemi v minulosti. Analyzovali proto DNA lidí, kteří žili během posledních 45 tisíc let. Jejich výsledky jsou jednoznačné a poměrně překvapivé.

Překvapení v genomu

Vědci prozkoumali genom 1 785 dávných lidí. Z nich jen 54 jevilo známky toho, že rodiče dotyčného člověka byli bratranec a sestřenice. Těchto 54 lidí se navíc vyskytovalo roztroušeně v času a prostoru, takže je možné říct, že v minulosti bratranci se sestřenicemi uzavírali sňatky mnohem méně často, než je tomu dnes. Platí to rovněž pro tlupy lovců a sběračů, kteří žili před více než 10 tisíci let. I v jejich době byly svazky blízkých příbuzných velmi výjimečné.

TIP: Co prozradila DNA Vikingů? Nebyli všichni blonďatými válečníky

Badatelé použili pokročilé softwarové nástroje pro analýzu DNA, díky čemuž mohli zpracovat podstatně více genomů než v předchozích výzkumech. S těmito nástroji je rovněž možné určovat míru příbuznosti mezi lidmi ve zkoumaném etniku. V rámci výzkumu vyšlo najevo, že příbuznost mezi lidmi v etniku významně klesla s rozvojem zemědělství. To ukazuje na značný nárůst početnosti populací, k němuž došlo po přechodu na usedlý život a farmaření.