Smrtící spáry divoké kočky: Protiletadlový obrněnec Flakpanzer Gepard (2)
Protiletadlový kanonový obrněnec Gepard byl kdysi pro Bundeswehr nepostradatelný: vyzbrojen dvěma mocnými rychlopalnými zbraněmi měl chránit pozemní jednotky před útoky nepřátelských bitevních letounů a vrtulníků
Pravděpodobnost zásahu cíle byla relativně vysoká. Pálil-li gepard na dva kilomety vzdálený cíl, potřeboval k jeho zasažení při úsťové rychlosti 1 175 m/s necelé dvě sekundy. Nicméně sofistikovaná radarová technika představovala největší nebezpečí pro samotný gepard: radarové přístroje v bojových letounech totiž okamžitě reagovaly na paprsek z jeho střeleckého radaru.
Změnit pozici či zadýmit
Proto obrněnec často měnil svoji palebnou pozici, případně mohl vystřelit zadýmovací granáty. Aby znesnadnil protivníkovi zaměření radarem, mohl také vystřelit náboje s pokovenými dipóly, které rušily radar a ukryly tak obrněnec před zaměřením. Pro obranu před nepřátelskými obrněnci vezl gepard také 40 protipancéřových nábojů – jedna salva stačila na zničení obrněného transportéru.
Předchozí část: Smrtící spáry divoké kočky: Protiletadlový obrněnec Flakpanzer Gepard (1)
Po zavedení nové munice FAPDS se zvýšenou úsťovou rychlostí se zvětšil bojový dostřel ze tří a půl na pět kilometrů. Modernizovaná varianta GlakPz Gepard 1A2 dokázala s novou municí zasáhnout vzdušný cíl dokonce až na šest kilometrů. Pravidelné cvičné střelby se obvykle konaly na střelnicích Todendorf a Putlos na pobřeží Baltského moře, přičemž se pálilo na cvičné cíle v podobě rukávu vlečeného letounem.
Dobře pancéřovaný otesánek
Zanedbána nebyla ani ochrana vozidla a jeho osádky. Síla pancíře, jež činila v přední části korby 70 mm, byla na protiletadlový obrněnec neobvykle mocná. Díky 30° sklonu odpovídala síle 140mm svislého pancíře. Na bocích a v zadní části chránil obrněnec 20–30mm pancíř. Tím se vlastně gepard řadil do kategorie obrněných transportérů. S celkovou hmotností 47 t nepatřil k „lehce našlapujícím koťátkům“.
Samotná věž vážila u posledních verzí obrněnce 15 t. Její osádka – velitel a střelec – byla dobře chráněna přídavným pancéřováním. Třetí člen týmu, řidič, seděl v pravé přední části korby. Každý člen osádky měl k dispozici stabilizovaný panoramatický periskop umožňující sledovat vzdušné i pozemní cíle. Přes svoji vysokou hmotnost se gepard i v náročném terénu pohyboval překvapivě hbitě. Konstruktéři dobře věděli, proč za platformu zvolili podvozek z tanku Leopard 1. Desetiválcový dieselový motor MTU o výkonu 610 kW dává vozidlu velmi slušnou rychlost 65 km/h.
K vytvoření kouřové clony sloužilo osm vrhačů zadýmovacích granátů ráže 76 mm (po čtyřech na každé straně věže). Osobní zbraně osádky představovaly dvě pistole P8 a samopal MP2 a několik ručních granátů. V případě, že by osádka musela v boji obrněnec opustit, mohla k jeho zničení použít dvě termitové nálože. Na rozdíl od tanku Leopard 1 a 2 nedokázal gepard přebrodit vodní tok zcela ponořený, ale pouze pokud hladina sahala po spodní okraj kanonů.
FlakPz 1 Gepard (GE)
- OSÁDKA: 3 muži
- CELKOVÁ DÉLKA: 7,76 m
- ŠÍŘKA: 3,40 m
- VÝŠKA: 3,21 m
- PRÁZDNÁ HMOTNOST: 44,8 t
- PLNÁ HMOTNOST: 47 t
- MAX. RYCHLOST: 65 km/h
- DOJEZD: 530 km
- POHON: 10válcový diesel MTU o výkonu 650 kW
- VÝZBROJ: 2× 35mm kanon Oerlikon KDA L/90
- RYCHLOST PALBY: 2× 550 ran/min
- ÚČINNÝ DOSTŘEL: proudový letoun 3 500 m, vrtulník 5 000 m
Gepard jde k jednotkám
O nový zbraňový systém se podělilo jedenáct protiletadlových praporů (každý z nich tvořily tři baterie po 12 strojích), 12 gepardů dostal školní útvar, dalších 14 se nacházelo ve škole pozemních vojsk a 10 bylo uloženo v rezervním skladu. Po rozpadu Varšavské smlouvy a znovusjednocení Německa na podzim 1990 převzal Bundeswehr z Národní lidové armády (NVA) někdejší Německé demokratické republiky dvě protiletadlové jednotky v Basepohlu a v Hohenmölsenu.
Dokončení: Smrtící spáry divoké kočky: Protiletadlový obrněnec Flakpanzer Gepard (3) (vychází v neděli 11. února)
Na základnách NVA se usídlily dvě nové protiletadlové jednotky Bundeswehru vyzbrojené gepardy. Bývalí příslušníci NVA vnímali přechod ze sovětských protiletadlových systémů na německý zbraňový systém s nadšením. Pro muže, kteří měli zkušenost se sovětským samohybným protiletadlovým obrněncem ZSU-23-4 Šilka, byl gepard naprosto nepřekonatelný stroj jako z jiného světa a nemohli se dočkat, až se s novým systémem seznámí. A rozhodně nebyli zklamáni: při srovnávacích střelbách zničil gepard i přes náročné podmínky tři malá dálkově ovládaná letadla; protiletadlový kanon ráže 40 mm ani sovětský ruční protiletadlový komplet Igla mu nesahaly ani po kotníky.
