Smrt obyvatel Herculanea byla zřejmě děsivější a rychlejší než v Pompejích
Erupce Vesuvu nezničila v roce 79 jen Pompeje. Za oběť jí padla i řada dalších měst včetně Herculanea – sídla tehdejší římské smetánky
Během erupce sopky Vesuv a následné zkázy Pompejí, zahynulo zřejmě 1 500 až 3 000 osob. Přesný počet obětí není známý, některé odhady hovoří dokonce o 16 tisících obětech. Nejvíce lidských životů si vyžádaly pyroklastické přívaly a pyroklastické proudy. V nejbližším okolí kráteru se jejich teplota pohybovala okolo 850 °C.
Podle nové studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Scientific Reports, zpečetily pyroklastické proudy a pyroklastické přívaly i osud Herculanea, tehdejšího sídla římské smetánky, které se nacházelo mnohem blíže Vesuvu než slavnější Pompeje. Podle vědců šlo o děsivý a zároveň velmi rychlý proces.
Alessandra Pensaová z italské Univerzity Roma Tre a její kolegové potvrdili, že úvodní pyroklastický materiál, který zavalil Herculaneum, byl natolik horký, že se obyvatelům města mozky změnily na sklo. Teploty pyroklastického materiálu se podle vědců pohybovaly kolem 550 °C, což znamenalo okamžitou smrt a ohromující destrukci. Kromě Pompejí a Herculanea byla během erupce podobným způsobem zničena také města Stabie, Oplontis a Boscoreal.
Žhavá zkáza Herculanea
Badatelé analyzovali zuhelnatělé dřevo, objevené na řadě různých míst v Herculaneu. Analýzy prozradily, že město bylo hned na počátku katastrofy krátce zasaženo téměř nepředstavitelně žhavým plynem takzvaného pyroklasického přívalu (pyroclastic surge nebo též fully diluted pyroclastic density current), což je pyroklastický proud, v němž dominuje plynná složka.
Římská města zasažená erupcí Vesuvu v roce 79. Černé stínování představuje oblast spadu sopečného popela a strusky. (zdroj: Wikimedia Commons, MapMaster, CC BY-SA 3.0)
Pyroklastické přívaly se řítí rychlostí kolem 360 kilometrů za hodinu a představují stoprocentní zkázu, které prakticky nelze uniknout. Podle badatelů po tomto extrémně žhavém úderu, který nikdo z obyvatel Herculanea nemohl přežít, zaplavily zničené město pyroklastické proudy, které již obsahovaly více sopečných hornin a byly podstatně chladnější. Ty pohřbily město pod 20 metry vulkanických hornin.
TIP: Smrt a zmar: Prožijte zkázu Pompejí v ohromující animaci
Extrémně žhavý pyroklastický příval se rychle prohnal Herculaneem a zanechal po sobě sotva pár decimetrů popela v nejspodnější vrstvě vulkanického materiálu ve zničeném městě. Zřejmě proto si až doposud tohoto prvního a podle všeho nejvíce smrtícího úderu nikdo nevšiml. Podobné nesmírně destruktivní pyroklastické přívaly známe z mladší historie. Právě takový jev při erupci sopky Mount Pelée na Martiniku v roce 1902 prakticky okamžitě zahubil téměř 30 tisíc lidí.
