Smetí pod drobnohledem: Z čeho vzniká prach v našich domácnostech?

Řada zdrojů tvrdí, že naprostou většinu prachu v domácnosti tvoří odumřelé buňky lidské kůže. Celá naše pokožka se totiž obmění přibližně za čtyři týdny, a denně se nám tak z těla odloupne až 500 milionů odumřelých kožních buněk. Ve skutečnosti sice sloupaná pokožka opravdu představuje nezanedbatelnou součást špíny na lopatce, ale její hlavní zdroj je třeba hledat jinde.

Podle studie Americké chemické společnosti z roku 2009 pochází zhruba 60 % prachu z interiérů a zbytek připadá na vnější faktory jako špínu z bot, pylová zrnka, částečky hlíny, dopravní zplodiny, ale i kousky hmyzích těl a podobně. Do první kategorie pak mimo kůži patří zejména vlákna z textilu a koberců, kousky papíru, chlupy domácích zvířat či drobky z potravin.

Poměr obou složek se pochopitelně liší v závislosti na lokalitě dané domácnosti. Například v nově postaveném domě se může vznášet prach ze sádrokartonu, budova v blízkosti rušné silnice bude pravděpodobně obsahovat víc škodlivin z výfuků, a roli hraje také podlaží: Obecně se prach kumuluje víc v přízemí, zejména je-li otevřené do zahrady.

TIP: Prokletí čistoty: Přílišné uklízení vede ke vzniku rezistentního prachu

Není bez zajímavosti, že určité malé procento v našich domácnostech může tvořit i kosmický prach: Jedná se o částice meziplanetární hmoty menší než jeden milimetr, jež volně plují vesmírem. Na Zemi jich každoročně dopadnou tisíce až desítky tisíc tun. Na metru čtverečním zemského povrchu tak najdeme v průměru jedno zrnko kosmického prachu.