Sloučenina z granátových jablek pomáhá zmírňovat projevy Alzheimerovy choroby
Třísloviny obsažené v granátovém jablku, vlašských ořeších nebo třeba v malinách přispívají ke tvorbě látky, která zlepšuje „úklidové mechanismy“ nervových buněk.
Výzkumy z nedávné doby ukazují, že při rozvoji Alzheimerovy choroby i v řadě dalších neurodegenerativních onemocnění hraje významnou roli poškození „úklidových mechanismů“ nervových buněk. Zahrnuje to i takzvanou mitofagii, která spočívá v odstraňování oslabených, nefunkčních mitochondrií. Když mitofagie nefunguje správně, v nervových buňkách se hromadí defektní mitochondrie, což má vliv na jejich funkci.
Profesor Vilhelm Bohr z Kodaňské univerzity a amerického Národního Institutu stárnutí v Baltimoru společně se svými kolegy zjistil, že proces mitofagie může podpořit látka urolithin A, která vzniká působením střevní mikroflóry při trávení tříslovin ellagitanninů. Tyto třísloviny obsahují ve velkém množství například granátová jablka, vlašské ořechy nebo třeba maliny.
Prospěšný urolithin A
Bohrův tým prováděl pokusy na laboratorních myších, kterým dlouhodobě podávali urolithin A. Ukázalo se, že u myší krmených touto látkou dochází ke zlepšení schopnosti učení, paměti i čichu. Podle vědců urolithin A ovlivňuje protein kathepsin Z, který je v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou přehnaně aktivní a hraje roli v zánětech. Urolithin A potlačuje jeho produkci, což napomáhá obnově „úklidových“ mechanismů. Urolithin A také prospěšným způsobem upravuje odpověď imunitního systému při Alzheimerově chorobě. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili v odborném časopisu Alzheimer's & Dementia.
Profesor Bohr nicméně upozorňuje že látky jako urolithin A nemohou představovat jedinou a úplnou prevenci či dokonce lék Alzheimerovy choroby. Mohou ale podpořit organismus pacienta v zápase s touto nemocí a zpomalovat její postup. Podle kodaňského vědce je u podobných přírodních látek nespornou výhodou, že se s nimi pojí méně vedlejších účinků ohrožujících pacienta.