Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (3)

Netrvalo dlouho a výkonná vozidla se v rámci zahraničních misí NATO zapojila do bojových operací. Vůbec poprvé je nasadil 2. prapor norských ozbrojených sil roku 2007 při operaci Harekate Yolo v Afghánistánu. Obrněnce zde podporovaly speciální oddíly při odvetném úderu na bojovníky Talibánu, kteří předtím napadli Afghánskou národní gardu v provincii Ghormach. Již následujícího roku norský mechanizovaný prapor Telemark nasadil CV90 při operaci Karez v provincii Bádghís. Zahanbit se nenechali ani další uživatelé „devadesátek“ – také Stockholm v roce 2009 vyslal CV90 do Afghánistánu a dánský Pluk královské gardy nasadil deset strojů v provincii Hilmand.

Nezbytná modernizace

Roku 2012 se Norové rozhodli sestavu BVP modernizovat, přičemž se do programu měla zapojit starší i nově vyrobená vozidla. V červnu zdejší Agentura pro obrannou logistiku a společnost BAE Systems podepsaly kontrakt na dodávku 41 strojů a omlazení 103 exemplářů. Modernizace zahrnovala zlepšenou ochranu, rozsáhlejší situační přehled, rychlejší zpracování informací ze senzorů a vyšší stupeň interoperability. Norsko tak dnes disponuje 74 stroji ve verzi BVP, 21 průzkumnými, 15 velitelskými, 16 ženijními, 16 víceúčelovými a dvěma vozidly pro výcvik řidičů.

Předchozí části:

Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (1)

Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (2)

Čas nejde zastavit, a tak se o čtyři roky později k podobnému kroku „rozhoupala“ i armáda Švédska. Smlouva zahrnovala jednak renovaci 262 strojů, jednak instalaci dvouhlavňového minometu Mjölner ráže 120 mm na čtyřicítku obrněnců. Zatím posledním uživatelem CV90 se stalo Estonsko, které v roce 2014 odkoupilo 44 strojů od Nizozemska. Pobaltská země první kusy obdržela v roce 2016 a ještě téhož roku podepsala smlouvu s Norskem o odkupu dalších 35. Celkem se ve službě v sedmi zemích nachází 1 280 „devadesátek“, které již stihly najezdit 3 miliony km a absolvovat 70 000 bojových hodin. Ne všude nicméně švédská bévépéčka uspěla – bez uzavřené smlouvy skončily testy v USA, Kanadě, Británii a Polsku. 

Do Česka i Chorvatska?

Vedle omlazovacích programů se nezastavila ani evoluce, a tak BAE Systems nabízí zbrusu novou variantu Mk IV. Přináší výrazné vylepšení bojových schopností, výkon motoru dosahuje až 735 kW a modernizovaná vysokozátěžová převodovka snese pohyb v nejtvrdším terénu. Hmotnost narostla na 37 tun, takže uživatelé získávají navíc 2 000 kg užitečného zatížení při zachování manévrovacích schopností a stejného stupně ochrany. Čtvrtá generace umožňuje implementaci systému iFighting, který BAE Systems vyvíjí coby komplexní podporu osádky ohledně situačního vidění a rozhodování.

Je možné, že nejnovější obrněnce zanedlouho zařadí do výzbroje Armáda České republiky – konkrétně 7. mechanizovaná brigáda v Hranicích. Vláda totiž plánuje vypsat výběrové řízení na bojové vozidlo pěchoty, které by nahradilo letité BVP-2. Celkem si AČR hodlá pořídit 210 kusů v hodnotě 50 miliard korun, přičemž první stroje by měla obdržet v roce 2020. Vybírat vojáci budou minimálně z pětice strojů: ASCOD od španělsko-rakouského konsorcia spadajícího pod General Dynamics, Lynx KF31 (Rheinmetall), Puma (konsorcium PSM zahrnující Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme) a právě CV90 ve verzích s osádkovou či bezosádkovou věží.

Testování v tuzemsku

Zmíněné typy AČR loni v létě otestovala ve vojenském prostoru Libavá, přičemž všechny splnily základní požadované parametry. Každý ze strojů má svá pro a proti. Německá puma patří technologicky k absolutní špičce, avšak tomu odpovídá i cena 250 milionů korun za kus. Pro porovnání, CV90 stojí asi o 100 milionů méně. PSM nevýhodě čelí nabídkou, že v případě vítězství pumy přinese spolupráce českým firmám během tří let zakázky v hodnotě 35 miliard.

Tuzemské zbrojovky by se mohly přímo podílet na produkci a osvojit si nejpokročilejší technologie. Druhé německé želízko v ohni lynx je levnější, ovšem dosud si ho nepořídily žádné ozbrojené síly – a AČR preferuje konstrukci prověřenou reálným provozem. Tento požadavek splňuje jak CV90, tak ASCOD zavedený ve Španělsku i Rakousku.

O pořízení skandinávských BVP uvažuje také chorvatská generalita, která potřebuje náhradu za dosluhujících 128 kusů M-80A. Předpokládá se, že nejtvrdší komerční souboj svede CV90 na Balkáně s pumou. Záhřeb poptává 88 BVP, čtyři stroje pro výcvik řidičů, osm obrněných ambulancí a stejný počet velitelských strojů. Nová BVP, vyzbrojená kromě kanonu i protitankovými střelami, by zákazník měl začít odebírat v roce 2021. Ještě urgentněji potřebuje moderní vozidla Austrálie, která provozuje beznadějně zastaralé M113. Plány hovoří o zahájení odběru obrněnců v roce 2025 a CV90 představuje jednoho z horkých kandidátů.