Sedmý pacient s HIV se uzdravil díky transplantaci kmenových buněk
Úspěch léčby pacienta s HIV, při které byly použity kmenové buňky jen částečně rezistentní proti infekci virem, značně zvyšuje počet možných dárců pro další podobné zákroky.
Záludný virus HIV zvolna přichází o svou auru nezranitelnosti. Šedesátiletý Němec, který podstoupil transplantaci kmenových buněk, se nedávno stal sedmým pacientem s HIV, který byl po šesti letech bez patrného výskytu viru HIV, oficiálně prohlášen za vyléčeného. Přesto se ale tento případ v mnohém liší od většiny předchozích.
Lékaři v případě německého pacienta použili běžnější kmenové buňky, méně chráněné proti infekci virem HIV. Pro odborníky byl úspěch léčby příjemným překvapením a zároveň jim trochu zamotal hlavu.
Průlom v léčbě kmenovými buňkami
První vyléčený pacient s HIV Timothy Ray Brown, známý též jako „berlínský pacient“, podstoupil v roce 2007 léčbu kmenovými buňkami, které měly v obou alelách genu pro receptor CCR5 mutaci označovanou Delta 32. Buňky, které mají obě alely genu CCR5 takto zmutované, jsou plně rezistentní proti proniknutí viru HIV do imunitních buněk makrofágů. Stejným způsobem byla vyléčena i většina ostatních pacientů.
Nejnovější případ se ale od předchozích liší. U pacienta, HIV pozitivního od roku 2009, lékaři v roce 2015 diagnostikovali myeloidní leukemii – zhoubné onemocnění krvetvorné tkáně. Lékaři měli tentokrát k dispozici pouze kmenové buňky, v nichž nesla zmíněnou mutaci genu CCR5 jenom jedna ze dvou alel. V takovém případě jsou buňky, které vzniknou pro transplantaci, chráněné touto mutací proti viru HIV jen částečně. Léčba přesto uspěla.
Pro pacienty s HIV je to velice příznivá zpráva. Lidé, u nichž jsou zmutované obě alely genu CCR5 jsou vzácní. V Evropě jde zhruba o jedno procento populace. Teď se ale nabídka vhodných dárců pro podobné zákroky dramaticky rozšiřuje, protože lidí, kteří mají v buňkách jednu mutaci genu CCR5, je okolo 10 procent. Ve světě v tuto chvíli zápolí s infekcí HIV celkem asi 40 milionů lidí.
Proč léčba uspěla, zatímco předchozí podobné pokusy nikoli, vědci zatím nevědí. Před úspěšnou léčbou německého pacienta lékaři evidovali pouze jeden podobný případ. Tzv. „ženevský pacient“ byl po transplantaci jednostranně mutovaných kmenových buněk bez viru i po 36 měsících. Další podobné pokusy ale úspěch nepřinesly.
Podle vědců je možné, že klíčovou roli sehrála chemoterapie, při níž dochází k eradikaci imunitních buněk hostitele, což je shodou okolností i místo, kde se skrývá reziduální HIV. Transplantované dárcovské buňky pak podle vědců mohly označit zbylé hostitelské buňky jako cizí a zničit je spolu se zbytky viru, který v nich sídlil.
