Legendární samopal Thompson: Chicagský psací stroj policie i gangsterů

Thompson se stal legendou mezi zbraněmi 20. století. Za prohibice v USA ve 20. letech jej používala policie i gangsteři. Američané ho měli ve výzbroji za druhé světové, korejské i na začátku vietnamské války. Objevil se ještě v 90. letech za občanské války v Jugoslávii




Během první světové války se ukázalo, že pušky se pro zákopové boje v některých situacích příliš nehodí. Dlouhé, přesné a výkonné opakovačky se dobře uplatnily především při střelbě na velké vzdálenosti. Pro stísněný prostor běžného polního opevnění sestávajícího z několika řad lomených příkopů, dřevozemních úkrytů a valů z pytlů s pískem však vojska žádala spíše zbraň schopnou vypálit co nejvíce ran po sobě bez nabíjení a na krátkou vzdálenost.

Na tuto situaci nejrychleji zareagovalo německé velení a do výzbroje pěchoty zavedlo samopal Bergmann MP 18/I, používající pistolové náboje ráže 9 mm Parabellum. I ve Spojených státech, které do války vstoupily v dubnu 1917, začal vývoj podobné zbraně a zkušený konstruktér, generál John Taliaferro Thompson (1860–1940) zahájil práci na prototypu malého osobního kulometu, jak se zbraň zpočátku nazývala.

Zvolil však mnohem výkonnější munici ráže 11,43 mm. Výsledek pod označením Annihilator (ničitel) spatřil světlo světa až v létě 1918 a teprve v srpnu 1920 jej Thompson představil americké armádě a námořnictvu při cvičných střelbách v Camp Perry. Vysoká kadence okolo 1 500 ran za minutu demonstrovaná vyprázdněním 100ranného bubnového zásobníku za čtyři sekundy udělala velký dojem.

I když Velká válka již skončila, rozběhla se produkce první série 15 000 kusů. Ty výrobce dodal v březnu 1921 pod označením M1921. Společnost Auto Ordnance Company, pro kterou generál John Thompson pracoval, však neměla vlastní výrobní závody, kvůli čemuž dostala sériovou výrobu na starost renomovaná firma Colt.

Kvalitní, ale složitý

Jednalo se o velmi kvalitní a výkonnou zbraň moderní konstrukce ráže 11,43 mm (.45), která vynikala svou spolehlivostí a dlouhou životností díky kvalitnímu zpracování všech dílů. Závěr brzděný třecím klínem částečně uzamykala bronzová závora ve tvaru písmene H. Napínací páka se nacházela až na horní straně pouzdra, což umožňovalo ovládání závěru pravou i levou rukou.

Kromě odnímatelné dřevěné pažby představovala typický znak první verze thompsonu také přední pistolová pažbička. Žebrovitý vnější povrch hlavně plnil úlohu chladiče. Munice se dala ukládat jak do schránkových zásobníků na 20 a 30 nábojů, tak do bubnových, které pojaly 50 (typ L) a 100 kusů (typ C). Hlavní zajímavost velkokapacitních variant L a C představovalo to, že se nasazovaly nikoliv zdola, ale z boku, vodorovným suvným pohybem. 

Thompson M1 a1

  • Země původu: USA
  • Výroba: 1942–1943
  • Hmotnost: 4,82 kg
  • Délka: 813 mm
  • Délka hlavně: 266 mm
  • Typ náboje: .45 aCP
  • Ráže: 11,43 mm
  • Kadence: 700 ran/min.
  • Úsťová rychlost: 277 m/s
  • Dostřel: 150 m
  • Kapacita zásobníků: 20/30 nábojů

Další rozdíly spočívaly v tom, že po poslední ráně z bubnového zásobníku zůstával závěr v přední poloze. Schránkový dvouřadý zásobník na 20 ran i 30ranný zásobník, který ovšem nenesl žádné označení a vznikl až za druhé světové války, se nasazovaly zespoda do rybinovité drážky v pouzdře závěru.

U schránkových typů zůstával závěr po odpálení posledního náboje automaticky otevřený v zadní poloze. Záchyt zásobníku se nacházel vlevo a jeho páčka ležela za okénkem spouště v poměrně dobrém dosahu palce pravé ruky. Thompson mohl střílet buď dávkou, nebo jednotlivými ranami.

Gangsteři i policie

Přestože se jednalo o velmi kvalitní zbraň, očekávaný obchodní úspěch se nedostavil. Kromě 500 kusů, nakoupených Irskou republikánskou armádou v roce 1921, prodávala firma samopaly v malých počtech jen nevojenskému sektoru, hlavně různým policejním sborům. Objevila se snaha prodat Thompsony Model 1921 i československé armádě, ale ani tento obchod se nakonec neuskutečnil. 

Thompson si ale oblíbilo americké podsvětí, zejména v době prohibice, a gangsteři záhy v praxi předvedli jeho vražednou účinnost. Ve známost tak například vešly fotografie bankovního lupiče Johna Dillingera, dvojice Bonnie & Clyde či Al Capona, jak pózují právě s Thompsonem M1921. Od toho také vzniklo výmluvné označení „Chicago typewritter“ (chicagský psací stroj), používané jak gangstery, tak i policií.

Do konce roku 1925 se firmě podařilo prodat 3 000 kusů a zbraň v ceně 225 dolarů se běžně dala pořídit i na splátky. Prvním thompsonem, který se dočkal masového vojenského využití, se ale stal až Model 1928. Poprvé ho nasadilo americké námořnictvo během expedice v Nikaragui. Takzvaný „Navy“ Thompson M1928 se vyznačoval tím, že dřevěné předpažbí obklopovalo hlaveň téměř k jejímu konci, což nahradilo typickou přední rukojeť.

Komando, které projelo výlohou

Na přelomu 20. a 30. let zuřila v Chicagu válka nejrůznějších znepřátelených skupin mafie. Dne 14. února 1929 čtyři Al Caponeho střelci, z nichž dva měli na sobě policejní uniformy, vtrhli do garáží znepřáteleného gangu a rozkázali sedmi jeho členům, aby se s rukama nad hlavou postavili ke zdi. Poté vytáhli thompsony a celou konkurenci postříleli, přičemž padlo přes 150 výstřelů.

Pokračování: Legendární samopal Thompson: V džunglích Guadalcanalu

Dvojice v uniformách pak „zatkla“ své dva kolegy v civilu a všichni v klidu vyšli ven, usedli do svého automobilu a ujeli. Událost nechvalně proslula jako masakr na den svatého Valentýna. Thompson se ale později stal málem osudný i samotnému Al Caponemu – když jednou popíjel se svým bodyguardem v hale hotelu Cicero, projel výlohou automobil plný střelců konkurenčního gangu. Ti zahájili palbu z thompsonů a proměnili prostory v ruiny, Al Capone však přesto vyvázl.


Další články v sekci