Růžoví ptáci s vodním filtrem: Jak funguje „naběračka“ plameňáků?
Na plameňácích na první pohled zaujme výrazně růžové až červené zbarvení a sotva přehlédnutelný mohutný zobák. Tyto dva výrazné rysy jejich fyziognomie spolu přitom úzce souvisí.
Plameňáci jsou možná nejvýraznější brodiví ptáci, kteří žijí na naší planetě. Čtyři existující druhy se vyskytují v Jižní a Střední Americe, dva v jižní Evropě, Africe a Asii. Obývají mělké mořské zálivy a slaná jezera ve vnitrozemí, ale jsou schopní přizpůsobit se i sladkovodnímu prostředí.
Na plameňácích na první pohled zaujme výrazně růžové až červené zbarvení. Na druhý pohled pak asi sotva přehlédnete mohutný zobák, neobvykle zahnutý dolů téměř v pravém úhlu. Tyto dva výrazné rysy jejich fyziognomie spolu přitom úzce souvisí. Za zbarvení jsou totiž zodpovědné karotenoidy vstřebávané z potravy při jejímž získávání je zobák neocenitelným, dokonale utvářeným nástrojem.
Plameňáci dokážou filtrovat vodu a získávat z ní potravu. To dělají například i kachny, ale plameňáci jsou jedinými zástupci ptačí říše, kteří tento úkon zvládají hlavou dolů. Skloní krk a ponoří přední část zobáku, ideálně uzpůsobenou pro oddělení bahna a kalu od ostatních složek jezerního dna, pod hladinu. Pak do této neobvyklé naběračky nasávají vodu a na jazyku zachytávají řasy a drobné živočichy.
Zobák plameňáků má po okrajích lamely a ptáci pak jimi vytlačí přebytečnou tekutinu pomocí jazyka ven. Takto nabrat si umí až dvacetkrát za minutu.
Proč jsou plameňáci růžoví?
Populární vodní ptáci dokonale potvrzují rčení, že „jste to, co jíte“. Své nepřehlédnutelné zbarvení totiž získávají z potravy, konkrétně díky betakarotenu obsaženému v mořských řasách a některých korýších, jenž se po průchodu trávicím traktem ukládá do pokožky a peří.
Plameňákům v zoologických zahradách přidávají chovatelé zmíněné barvivo do krmiva záměrně, aby chov působil dostatečně reprezentativně. Pokud by se ikoničtí opeřenci živili jinými živočichy, jejich vzhled by byl podobně nenápadný jako u mláďat. Ta se totiž líhnou z vajec šedá a příslušný odstín získávají až v průběhu dospívání s tím, jak přecházejí na „dospělou“ stravu. Nezáleží přitom, zda se jedná o samce, či samici: Zbarvení může nabývat srovnatelné intenzity u obou pohlaví. Nedávný výzkum navíc odhalil, že čím růžovější plameňák, tím agresivněji se projevuje.
